Sem byl uložen
učený rebbereb Hešl (Jišajahu), syn váženého Zalmana (jeho pam. je nám požeh.)
(Stalo se tak) dne 9. ijar roku 600 malého počtu.
Býval okrasou udatenství, vrcholek nádherného stromu
a stával vždy v průrvách Vinice, aby vyspravil proražené hradby,
ostříhal a pásl své stádo, vedl svěřený hlouček
a přitom vší svou bytostí odmítal lichotky a závdavky,
jako syn Moudrosti se ujímal chudých a zoufalých
a hojně rozdával prostředky pro ty, kdo upadli do bídy,
pamatoval na to, aby všem zjednal právo a ochránil jeho čest.
Leč přišla pohroma a on byl podťat a zkosen - ještě mlád -
zasažen palčivostí seslanou shůry. Tak padla do prachu naše okrasa
a jeho duše se odebrala vzhůru na Nebesa, pominul lesk naší nádhery.
Proto ho trpce oplakáváme, marně ho volajíce,
aj příliš brzy byl jeho slunečný jas zapuzen do temnot...
Běda ti, smrti, že jsi tak urychleně tasila svůj břitký meč ...
A nám zbývá jen jediné - postavit památník té vzácné bytosti