20. tevet roku *V upřímnosti pozdvihni a povznes
náš roh a dědictví (*Be-jošar tarim we-tagbija karnenu)
v den jeho smrti (ten den, ve kterém zemřel)
byl předvečer šabatu a poslové (též andělé) porazili
ty, kdož je sužovali (*ha-mecukim)
a Svatá schránka byla navrácena. Smrt cadiků (*mitat cadikim - ve zkratce)
váží v očích H-spodinových jako spálení Domu H-spodinova a jest
vhodné oplakávat ji (*le-konen) slovy:
Běda, pro to lvíče H-spodinovi, kde jest ten skromný, běda,
kam se poděl ten chasid (jako) jeden z žáků Hillela, jímž byl
admor ha-rav, ha-chasid muhara*r
Jechiel (zaca*l) syn Davida (nišmato menucha ve zkratce). Běda, neboť padla
koruna našich skrání a slzy jako potokové
se řinou z našich víček ve chvíli, kdy odešla nádhera, odešla sláva jeho
a nádhera, když se vydal do odpočinutí, kéž v pokoji dojde (do cíle)
a odpočine na svém loži
(tanceva)