Hier ruht
Herr
Israel Perlhefter
verschied
tief beweint von seiner Familie
und betrauert von seinen vielen Freunden
im 70-ten Lebensjahre seines segensreichen Lebens
am 16-ten Tamus 5631 -- 5. Juli 1871
Treu der Gattin, treu der Kindern
war sein einzig Lebensstreben
eines jeden Leud zu lindern
Nur zu hlefen und zu geben
F. S. A.
---
Náhrobní kámen
Uziele
syna rebbereb Kalmana Perlheftera
Zemřel a byl připojen ke svému Lidu čtvrtého dne po sobotě, dne 15. tamuz
roku 631 malého počtu
Zde tiše odpočívá
člověk udatný, mnohých skutků, vážený a hodný úcty,
pomocník zoufalých a nešťastných, utěšitel matek s dítkami,
zaséval ku Spravedlnosti, zdárně sobě počínal a konal milosrdenství a hojnost
podporoval sirotky a vdovy děliv se s nimi bez okázalosti
a spravedlivě
těžko lze vypovědět všechny *cedakot, které v životě
vykonal,
proto jeho smrt želí všichni členové shromáždění Jisroele
a trpce oplakali, když ho nesli
ku hrobu:
Běda, takové trápení, taková ztráta,
náš milovaný Uzieli, škoda! Proč´s nás opustil tak záhy?
Kdo nás nyní potěší ve (svatém) shromáždění? Kdo se nás zastane?
Vídávali jsme tě a radovali se, že tě zříme,
čím se teď máme potěšit? Kdo tě nahradí?
Jazyk nevypoví, jak převeliké je hoře našich srdcí,
nepostihne vypovědět všechno Dobro, vychválit všechnu tvou Ušlechtilost.
Jen takto ti můžeme poděkovat a doufat jen,
že nebudeš zapomenut, navzdory tomu že odpočíváš v hrobě.
Naši lásku, kterou sis nás zavázal, ostříháme na věky věkův
a tvá duše přečistá budiž vevázána do Svazku života