Detail hrobu 031-00025

Já jim v komůrce srdce s chutí říkám *tátošíci - jsou to podle
pohádek oškliví koníčci vzadu ve stáji, kteří nakonec překvapí.
Vyšší žulová macejva nijak zvlášť nezaujme svým dekorem,
nicméně epitaf pana Wolfa Arnsteina (1847) je nádherný koberec
utkaný z obratů funerální poezie.
---o---
(B) Smrt mezi nás neurvale vtrhla a v krátké chvíli podťala
(n) diadém důstojnosti našich skrání.
(j) Celý svůj život chodíval po spravedlnosti,
(m) potrhanému šelmami dávával najíst, krmíval dobité.
(i) Jeho dní v tomto žití - sedmdesáte let.
(n) A všechny je vé skromnosti naplnil harmonií vůči Stvořiteli.
(Z) Pozůstavil po sobě vzpomínku a věrné svědectví,
(e) jak pevný byl příbytek jeho. (nu 24:21), A jeho pečetí pravda.
(v) Bylo mu souzeno usadit se v našem středu natrvalo a k požehnání.
(A) Miloval všechny, kdo střežili a vyučovali tóru,
(r) a neustále přemýšlel jak prospět lidu Jisroele.
(n) Obdarovával a rozdával, měl soucit s každým, komu se nedařilo,
(s) šatíval nahé a šířil kolem sebe laskavost.
(t) Neúnavně se snažil poctivě uživit svoji domácnost
(e) a jeho dědictvím je ryzost a cit pro spravedlnost.
(i) Neúnavně pozdvihoval naše srdce k nebeskému Králi
(n) a jiskra jeho žití bude spolehlivě vevázána do Svazku života.
---- (pM) ----
Žil v rozpětí 1807 - 1847, obchodník usedlý v čp. 25 + 26