Databáze židovských hřbitovů
Detail hrobu 067-00165
Lokalita: Heřm. Městec
| Lokalita | Heřm. Městec |
|---|---|
| Kódové číslo | 067-00165 |
| Hrob číslo | l-01 |
| Hrob index | |
| Dat. úmrtí den | 1 |
| Dat. úmrtí měsíc | 10 |
| Dat. úmrtí rok od | 1822 |
| Dat. úmrtí rok do | |
| Heb. název dne | |
| Heb. den | |
| Jarcait | |
| Rok narození | 75 |
| Příjmení | Chlumnitz |
| Jméno | Elias |
| Jméno otce | |
| Jméno manžela(-ky) | |
| Pozn. lokalita | Městec 34 |
| Druh kamene | vápenec |
| Stav kamene | standard |
| Kameník | |
| Info povolání | rabín |
| Symbolika | dekor. P.N. |
| Poznámka |
ביום ד* א*דחהמ סוכות תקפג לפק
נפטר
ונאסף אל עמיו
ארז רענן התערה פלח יונקתו
לא עממו עצי עדן צמרתו
ייף בגדלו והודו בריה
הוי לאמלל וכל פה מר צורח
רועינו עשרים ושתים שנה בעבותות
אהבה יסד רבים רפא משובתם אהבם נר*
וזאת היא נחמתנו כי השאיר לנו אח* תנוב
נזכר עולם יהי שמו הה המו הגאו* הר* מהו
אליהו חלומניץ אבד דקק והגלי* יעא
והיתה מנוחתו כבוד
נפטר
ונאסף אל עמיו
ארז רענן התערה פלח יונקתו
לא עממו עצי עדן צמרתו
ייף בגדלו והודו בריה
הוי לאמלל וכל פה מר צורח
רועינו עשרים ושתים שנה בעבותות
אהבה יסד רבים רפא משובתם אהבם נר*
וזאת היא נחמתנו כי השאיר לנו אח* תנוב
נזכר עולם יהי שמו הה המו הגאו* הר* מהו
אליהו חלומניץ אבד דקק והגלי* יעא
והיתה מנוחתו כבוד
Transkripce
Čtvrtého dne v týdnu a první den polosvátků
sukot roku 5583 umírá a připojil se
ke svému Lidu.
Cedru plnému mízy, jehož ani rajské stromoví
nedokázalo přerůst, byl orván o své pučící výhonky.
Tak nádherný svým vzrůstem, tak libá byla vůně jeho
věhlasu. Teď ústa všech trpce volají : Běda nám ubohým.
Ta bolest! - Přišli jsme o pastýře, jenž nad námi klenul svoji
korunu déle než dvaadvacet let, napravoval a uzdravoval naše
odpadnutí, a přesto nás nepřestával milovat!
Jedinou útěchou nám je, že po sobě zanechal tak vzácné plody.
Na věky buď proto vzpomínáno jméno váženého a učeného,
knížete ducha (*gaona), rebbe a učitele pana
Elijahu Chlumnitze, předsedy naší obce a celého chrudimského
kraje (kéž jsou jim Nebesa nakloněna!). Ať odpočívá u pokoji.
sukot roku 5583 umírá a připojil se
ke svému Lidu.
Cedru plnému mízy, jehož ani rajské stromoví
nedokázalo přerůst, byl orván o své pučící výhonky.
Tak nádherný svým vzrůstem, tak libá byla vůně jeho
věhlasu. Teď ústa všech trpce volají : Běda nám ubohým.
Ta bolest! - Přišli jsme o pastýře, jenž nad námi klenul svoji
korunu déle než dvaadvacet let, napravoval a uzdravoval naše
odpadnutí, a přesto nás nepřestával milovat!
Jedinou útěchou nám je, že po sobě zanechal tak vzácné plody.
Na věky buď proto vzpomínáno jméno váženého a učeného,
knížete ducha (*gaona), rebbe a učitele pana
Elijahu Chlumnitze, předsedy naší obce a celého chrudimského
kraje (kéž jsou jim Nebesa nakloněna!). Ať odpočívá u pokoji.
