Detail hrobu 153 -0361

(čtvero dolních desek tvoří kryptogram:
*macejvat kvurat ha-meto be Ha-šem jisborach)
==
Děláš že spíš, člověče? Pamatuj, popatři na den navštívení!
To tolik toužíš oddálit, co je psáno o zákonitosti a konci synů smrti?
Vždyť každý, všichni jednostejně, hrdina i ustrašený, všichni
si ustelou v temnotách, tělesné síly dojdou a pozemské rozkoše
dojdou zapomenutí
**
Veškerá jeho chlouba a sláva upadne do zkázy, jediným svědectvím
o něm zůstane jeden obyčejný kámen.
Jediné, co nepřestává zářit, je jas duše, když nadejde její osvobození
tam v Krajině života, když je osvobozena z pobytu v jámě kalu
a ona se vrací do otcovského domu.
Tehdy její jazyk zajásá , rozezní se zpěvem a nikdy nepřestane velebit
Nejvyššího, tehdy si oblékne svůj slavnostní závoj a opásá se dokonalou
vznešeností vstupujíc do trvání bez konce!
**
Záludným osidlem falše je otroctví představy, že žijem kdoví jak dlouho,
A proto tleskáme lidem věhlasu netušíce, že také jen bloudí bahnem.
Jedině cesta pokory a koleno ponížené - jak příjemný je pak osud těch,
(co po ní kráčí)!
Až do koruny šedin a sytosti dnů je jejich kráčení naplněno láskou,
nezprotiví se jim, neomrzí a nikdy nepropadnou znechucení
***
Člověk se tak rád chlubívá slávou - ucho se zdráhá nenaslouchat,
a přitom si nezřídka hnusí úspěšnějších, bohatších a slavnějších.
Upřimný a ryzí člověk (však naslouchá) jen rozumu a poznání
(amen, sela)