Databáze židovských hřbitovů
Detail hrobu 184-00138
Lokalita: Mikulov
| Lokalita | Mikulov |
|---|---|
| Kódové číslo | 184-00138 |
| Hrob číslo | 0138 |
| Hrob index | |
| Dat. úmrtí den | 7 |
| Dat. úmrtí měsíc | 7 |
| Dat. úmrtí rok od | 7777 |
| Dat. úmrtí rok do | |
| Heb. název dne | |
| Heb. den | 3 |
| Jarcait | Švat |
| Rok narození | |
| Příjmení | Pisk |
| Jméno | Jaakov |
| Jméno otce | Lejb |
| Jméno manžela(-ky) | |
| Pozn. lokalita | |
| Druh kamene | mramor |
| Stav kamene | standard |
| Kameník | |
| Info povolání | |
| Symbolika | sloupy + voluty |
| Poznámka |
צורת יעקב בכסא בכוד פנימה =
יעקב אבינו לא מת לעצמו מעמה =
כי הוא בצרור הנצחי קשר קיומה =
ושם נפשו לא היה בנומה
הה האלו הגאון מוה יעקב בן הה
מהרר ליב פיסק זל פנה לרומה
יד כל איש הספד תמרורים תהלה נעקב
לו יחדיו בכיה כי סבבינו עוז עקב
וכי בכר לו יה ביעקב
דלת ועד תורה ושמר רב עקב
פנ
הגאון הגדול יעקב פיסק זל
מסילותיו היו /.../ וממה יסוד עולם
ומגן חומה עלה למלך במשיבו הרמה
קול יעקב שעסק תמיד מימי ימימה בתורה
יי תמימה פסק מאותנו עלה שמימה ידע סתרי
תורה ותעמה ספדו בפום קול קירה חומה וקינה
סופדים הרבה חכמה נהג עדת יי בדעת ומזימה
עמו מתה חכמה ונשארנו בבירה גדולה וסטומה
ומתבקש לישיבה של מעלה מרומה /..../בשמורה
זדון פנעה נעשתה פנימה שלולשה ימים בחדש
שבט וימש הושר ושמחה ביום שבו טוב
נעלמה ובא בבכלה וכב אלי קבר אדמה
ונפשו שוכנה דומה - תנצבה
יעקב אבינו לא מת לעצמו מעמה =
כי הוא בצרור הנצחי קשר קיומה =
ושם נפשו לא היה בנומה
הה האלו הגאון מוה יעקב בן הה
מהרר ליב פיסק זל פנה לרומה
יד כל איש הספד תמרורים תהלה נעקב
לו יחדיו בכיה כי סבבינו עוז עקב
וכי בכר לו יה ביעקב
דלת ועד תורה ושמר רב עקב
פנ
הגאון הגדול יעקב פיסק זל
מסילותיו היו /.../ וממה יסוד עולם
ומגן חומה עלה למלך במשיבו הרמה
קול יעקב שעסק תמיד מימי ימימה בתורה
יי תמימה פסק מאותנו עלה שמימה ידע סתרי
תורה ותעמה ספדו בפום קול קירה חומה וקינה
סופדים הרבה חכמה נהג עדת יי בדעת ומזימה
עמו מתה חכמה ונשארנו בבירה גדולה וסטומה
ומתבקש לישיבה של מעלה מרומה /..../בשמורה
זדון פנעה נעשתה פנימה שלולשה ימים בחדש
שבט וימש הושר ושמחה ביום שבו טוב
נעלמה ובא בבכלה וכב אלי קבר אדמה
ונפשו שוכנה דומה - תנצבה
Český překlad
Zevnitřní tvárnost Jaakova hodna trůnů,
ne, Jaakov svému lidu nikdy nezemře,
neboť byl trvale a na věky vevázán do Svazku
a tam už jiskra jeho žití nikdy nezesne...
Takový byl *aluf a *gaon, učitel a rebe Jaakov syn rebbereb
*muharar Lejba Piska (za*l), jenž zamíříl k Výšinám
Všichni do jednoho trpce želí
a jedním hlasem naříkají, neboť obklíčilo nás nesmírné soužení...
A protože se Vznešenému zalíbilo v Jaakovovi, (*bachar lo)
čerpával stále (z pramenů) Nauky a ostříhal prospěch (lidu) = rav eqev
p.n.
Vznešený gaon Jaakov Pisk (za*l)
Jeho stezky se řídily .... a z nich až k základům světů,
štítem a hradbou. Až ke králi, do jeho vznešeného příbytku se vznášel
hlas Jaakova, jenž ustavičně ve dne v noci hloubával v dokonalém Zákoně
Vznešeného, nečekaně přerušil svou zamilovanou (činnost) a povznesl se na Nebesa, on znalec tajemství
Nauky a jejich (skryté) významy. Hlasitým nářkem ho oplakává celé město, křikem a pláčem
želí toliké moudrosti, s níž prozíravě a řádně vedl obec Vznešeného.
Spolu s ním zemřela veškerá Moudrost, jsme jako zajatci v rozlehlém hradišti,
zatímco on byl pozván vzhůru do vyšší ješivy (...)
toto zraňující pohoršení (*zadon) se událo třetího dne měsíce
ševet a nás opustilo *hušar? a radost, v onom dni, kdy se Dobrotivý
ukryl .....
.....
ne, Jaakov svému lidu nikdy nezemře,
neboť byl trvale a na věky vevázán do Svazku
a tam už jiskra jeho žití nikdy nezesne...
Takový byl *aluf a *gaon, učitel a rebe Jaakov syn rebbereb
*muharar Lejba Piska (za*l), jenž zamíříl k Výšinám
Všichni do jednoho trpce želí
a jedním hlasem naříkají, neboť obklíčilo nás nesmírné soužení...
A protože se Vznešenému zalíbilo v Jaakovovi, (*bachar lo)
čerpával stále (z pramenů) Nauky a ostříhal prospěch (lidu) = rav eqev
p.n.
Vznešený gaon Jaakov Pisk (za*l)
Jeho stezky se řídily .... a z nich až k základům světů,
štítem a hradbou. Až ke králi, do jeho vznešeného příbytku se vznášel
hlas Jaakova, jenž ustavičně ve dne v noci hloubával v dokonalém Zákoně
Vznešeného, nečekaně přerušil svou zamilovanou (činnost) a povznesl se na Nebesa, on znalec tajemství
Nauky a jejich (skryté) významy. Hlasitým nářkem ho oplakává celé město, křikem a pláčem
želí toliké moudrosti, s níž prozíravě a řádně vedl obec Vznešeného.
Spolu s ním zemřela veškerá Moudrost, jsme jako zajatci v rozlehlém hradišti,
zatímco on byl pozván vzhůru do vyšší ješivy (...)
toto zraňující pohoršení (*zadon) se událo třetího dne měsíce
ševet a nás opustilo *hušar? a radost, v onom dni, kdy se Dobrotivý
ukryl .....
.....