Detail hrobu 256-00434

Obdivuhodný znalec tóry
a slovutný rabín, učenec a osvícený muž
v koruně šedin, vždy ušlechtilý a ctihodný (*nasua fanim),
skromný a upřímný gabaj Chevra kadiša, ve svém Lidu
ctěný a vážený pan
Šimšon ben Josef Dub
umírá o šabatu 12. sivan 5609 (2. června 1849
kráčeje vždy bezúhonně!
***** akro : Šimšon ben Josef Dub *****
Běda
Zasáhla nás zkáza a zničení, protože jeho slunce zašlo o polednách!
Nářek, bědování a žalozpěvy slyšíme i ode všech kolemjdoucích.
Ustalo a zaniklo potěšení našich srdcí, vypukl požář během našich oslav.
Naše radost se obrátila v truchlení ve chvíli, kdy s našich skrání spadla
ta vznešená koruna. Jedinou naší útěchou je vědomí, že v Edenu je
pro něj schystána nesmírná odměna, ta to, jak dokázal posilovat druhé
v poznávání tóry, předávat jim moudrost a učit je udatně konat dobro.
Pospíšil sis na stezku Smrti (*Almawet), protože sis vybral cestu Světla!
Tvá pověst ale přetrvá - i po smrti tak jako během života. I když voláme: běda.
Kam se poděl ten muž velkých činů, přítel bohabojných, výhonků věrných
božím Pokynům. Podporoval jsi chudé a zničení a zemdlelí díky tobě
opět zdvíhali svou korouhev. Hladovým jsi rozdávalk svůj krajíc, unavený
nacházel v tvém domě místo ke spočinutí. Cestou spravedlivosti byla
ta tvoje a právě všechny tyto *cedakot ti zůstanou na věky zachovány.
Takže až nadejde onen den, kdy Spící v prachu znovu povstanou
v nespočetných zástupech, i ty, náš milovaný otče, dospěješ k radosti
a jásání.