Detail hrobu 400-00070

Zde v této úzké prohlubni se skrývá jeden z největších gaonů
a hlava prozíravých a moudrých Sijonu, ten jenž dokázal svou
moudrostí vyvracet hory, kníže Tóry a křišťál pozíravého jasu,
hlava exilu a lev uprostřed svých bratří
náš učitel a rebbe
Šemule Lewi
syna ha-gaon rav Pinchase W*B z (Negresze)
a co více ve své výjimečnosti - potomek
pražského Maharala
a zeť ha-kadoš rav
Hillela Lasche z Kolomyje
(Kéž je nám památka těchto cadiků k věčnému požehnání)
(Š) Ach růže, ty růže slzavého údolí,
(m) proč jsi se ukryla do trní ?
(u) Běda každé radosti, které se přihodí něco podobného!
(e) Je-li pokosen kmen, padnou s ním i ratolesti jeho!
(l) Ach proč jsi nám neodložil (více) z toho velkého požehnání,
(L) Abychom si mohli ještě více užít tvého jasu a vůně uspokojující?
(w) Jak surově byl do prachu mrštěn tvůj diadém!
(i) Tvá krása a vznešenost převrácena v trosky!
(ben) Kde a jak teď najdeme odlehčení našich ran ?
(Lea) Na tu ránu, jíž jsme biti, my nešťastní vyhnanci?
Pořád a dokola hledá duše usoužená, kde by našla rozvlažení,
dokud Sladký se Sijóna nevyšle své zástupy, aby znovu
shromáždily všechny rozptýlené, aby je mohl zkropit rosou
života a požehnání a aby ti, co spí, procitli na věky.
===oo===
Stalo se to v předvečer novoluní měsíce adaru, hned poté co se
vrátil ze hřbitova,
kde podle zvyklostí naší obce držel kázání , jak tomu velí svaté
cesty, a vyučoval, když v tom se rozpálil horečkou, která ho
kvůli našim proviněním a k našemu obrovkému žalu srazila na lože.
A protože šlo o nesmírně bolestivou a nakažlivou nemoc,
odešly od nás všechny ty cizelované skutečnosti jeho neobyčejného
respektu vůči nebesům a nové výklady tradice kamsi daleko, až do
nejzazších končin. A přesto ještě v hodině své smrti se věnoval
studiu, jak se patří a náleží. Vásnivě nesl ve svých dlaních to zjevné
i skryté světlo, aby je mohl předestřít způsobem, který jiní vyložit neuměli.
Ne však jinak, než podle *halachy. Druhého dne měsíce adaru byl pak
uložen ke svému odpočinutí. Celé město propadlo v pláč a rázem se
ocitlo na hlubině Slzavého údolí, Z blízka i z dáli sem začaly proudit
zástupy s nářkem a sténámím, aby ho doprovodili až na práh hrobu,
tak jak nám to ukládá tradice, aby ho přišli oplakat a svolat plačky.
Zásluhy jeho studia a jeho *cedakot tu mezi námi přetrvají ještě po
generace. Jeho čistá životní jiskra se povznesla na vyšší úroveň čtvrtého
dne onoho týdne, kdy se studovala parašat Truma dne 1. adaru 1922
(tanceva)

slovensko / kryptogram