Mohutnější žulová maceva (náhrobní kámen) bez
symbolů, pouze se zvýrazněným (p.t.) patří panu
Ziskindovi Theimerovi, který umírá 15. xii. 1800
** Iš zaken we-save jamim, ki
** halach ba-emet u-be-tamim /we hege
** be-avodat Ha-šem kol ha-jamim
** nehge me-jagija chapo be-emuna
** šlemim (...)
---- epitaf ----
Muž v koruně šedin, sytý svých dnů, protože
chodíval v Pravdě a bezúhonně a hloubával
o službě Sladkému požehnanému den co den.
Vždy byl živ jen z výtěžku vlastní lopoty, a to
v dokonalé poctivosti pan Ziskind (atd).
------ pozn. ------
Zahájíme-li prohlídku hřbitova podle schématu
od Freda A. Chvátala a jeho spolupracovníků
z tachovského muzea, dostáváme se k roku 1800
a výše -- k řadě zdejší usedlé rodiny Theimer. To
svědčí mj. o tom, že tou dobou už zdejší židé
pěstovali pravidlo rodinných řad a polí a také, že
zde spolehlivě existovala místní Chevra kadiša,
což je ovšem předpokladatelné vzhledem k hist.
stáří rabského hřbitova.
Příjmení výslovně uvedeno není, ale jednak jméno
Ziskind a pak všechny následující náhrobky v této
řadě naznačují, že se uvažujeme správně.
Datace: varianta 17. Dec 1808 (pokud poslední znak
vročení není *alef ale *tet, což je v reálu na kameni
těžko rozeznatelné
-------------
**) Matriky pana Ziskinda nezachycují, ale s největší
pravděpodobností je tím, koho uznačují jako Alexandra
podle soupisu z roku 1793 - který, jak se uvádí, bydlel
u svého syna Davida a pro pokročilý věk už nebyl práce
schopen. Je veden jako Schutzjude (chráněný žid)
vrchonosti z panství Žichovice. Soupisy také dodávají,
že žichovičtí židé nemají vlastních domů,
ale bydlí v domech patřících vrchnosti.