Přepočty a identifikace pořízených dat.
Přepočty datací: Nebudou dělat větší potíže na náhrobcích mladšího data, z kvalitnějšího materiálu, tesané velikými znaky apod. V okamžiku, kdy stojíme nad nápisy parciálně poškozenými anebo zerodovanými může dojít k problémům. Rozdíl mezi znaky bet, dalet a he je u středně zerodovaného náhrobku pranepatrný, přitom jedině díky příslušnému dni v týdnu se můžeme orientovat v tom, zda je námi dešifrovaná datace skutečně správná.
Další potíž činí zkratky standardních svátků a jejich odpovídající datum v židovském kalendáři. Přehled o jednotlivých zkratkách usnadní dešifraci i parciálně poškozených nápisů a pomůže vám rychleji se soustředit na vlastní texty epitafu.
|
Tento materiál jsme pojednali jako „výukový“, obsahuje proto řadu pro někoho možná zbytečných informací. Z toho důvodu je dělen do kapitol, podle níže uvedeného indexu. V kapitole lafak vás naučíme základní orientaci v textu *macevy a prozradíme jednoduchý „trik“, jak zjistit aktuální datum podle gregoriánského kalendáře.
Kapitola měsíce vás naučí jménům jednotlivých židovských měsíců, nabídne vám i jejich abecední „rejstřík“ a upozorní na varianty některých názvů včetně jejich zkratek.
Den v týdnu je kapitolka nenáročná, i když poměrně zásadní zejména pro překlad epitafů.
Jak zjistit aktuální kalendářní den podle gregoriánského kalendáře vás příslušná kapitola, žel, nenaučí. Doporučuje ovšem užitečný software (navíc volně ke stažení) a upozorní vás na některé „zádrhely“ při stanovení aktuálního dne podle židovského kalendáře, který se pod tou kterou zkratkou tají. Pro poměrně velké množství tabulek je tato kapitola dělena na dvě, první věnovanou novoluním (rašej chadašim) a druhou věnovanou vlastním svátkům.
Kratičkým přehledem nejčastěji uživaných vstupních obratů a jejich zkráceného zápisu celá stať končí.
|
INDEX:
„Lafak“ plus 240
měsíce a jejich zkratky
den týdne
kalendářní den (novoluní)
kalendářní den (svátky)
vstupní obraty
naučiž nás počítati našich dnů, abychom uvodili do srdcí moudrost…
abychom zřetelně pochopili Tvé dílo a jeho krásu…
kéž je nám přítomná i tvá přízeń – utvrď dílo našich rukou,
Pane, dílo našich rukou, prosím, utvrď / ps 90:12-15/
Budete-li mít při dešifrování náhrobku skutečně štěstí, přečtete si v koruně *macevy anebo v závěrečné dolní části nápisu:
Niftar we-nikbar be jom gimel jud-bet elul TaKLaB „lafak“
odešel a pohřbili ho druhého dne po sobotě, dne 12. elul 532 malého počtu
???? ????? ??? ? ?? ???? ???? ???
Říkejme tomuto sdělení pracovně „plene“ -- tzv. plné sdělení . Obsahuje: 1/ vstupní sdělení, (zpravidla také) 2/ den v týdnu, dále 3/ kalendářní den, 4/ rok úmrtí a tzv. 5/ „lafak“. Kdybychom si tedy naše „plene“ dvanáctého elulu rozdělili na jednotlivé složky, bude vypadat takto:
|
vstup
|
den týdne
|
kal. den
|
rok
|
„lafak“
|
|
rbqnv rupn
|
g ovy
|
lvla by
|
blqt
|
???
|
Respektive hebrejsky:
|
„lafak“
|
rok
|
kal. den
|
den týdne
|
vstupní sdělení
|
|
qpl
|
blqt
|
lvla by
|
g ovy
|
rbqnv rupn
|
Zdálo by se, že to zase tak veliká věda není, háček je v tom, že „plene“ verzi, najdeme na *macevách jen velice zřídka, a pokud ano, může mít bohatě variací anebo obsahovat řadu málo zřetelných zkratek. Doporučujeme tedy postupovat od „lafaku“. Je-li totiž samotný „lafak“ vytesán „plene“, dobře se v textu *macevy hledá (vodítkem pro oko je poměrně dobře zapamatovatelný a celkem nezaměnitelný znak „lamed“) a v drtivé většině případů ho na každém náhrobku snadno objevíme (stejně tak jako typické p.n. (var. p.t.) a samozřejmě závěrečnou formulku „tanceva“):
|
p.n. (p.t.)
|
tanceva
|
„lafak“
|
|
np (up)
|
hbent
|
qpl
|
Tuto pomůcku pro vás připravujeme v roce 5763 velkého počtu. Někteří mají ve zvyku říkat „v roce 5763 podle židovského kalednáře“. Což samozřejmě není nic proti ničemu.
Už tak docela v pořádku ovšem není, že někteří (a dokonce i mezi židy) mají pocit, že je to dnes skutečně na chlup pouhých 5763 let od stvoření světa. Kdepak !!! Tradice už těm nejmenším židovským capartům doporučuje: „Podívej se dobře na první znak Tóry (znak Bet). Nevypadá tak trochu jako závorka? No tak vidíš. Neptej se příliš po tom, co bylo před „závorkou“, spíš si polož otázku, který znak prvnímu znaku tóry předchází. Je to přeci „alef“ – symbol Vznešeného, ribono šel-olamim. Před počátkem byl prostě B-h…“
Nikdo neví, kolik proběhlo „stvoření“, nikdo ale nebere příliš vážně veleslavnou uhlíkovou metodu datování našeho světíku, ani ji nijak zarytě nevyvrací. Protože na všechny ty prvo- druho- a třetihory našel svoji svéráznou (a celkem moudrou) fintu jeden židovský básník. Nebo se snad u žalmisty Davida nedočteme jinými slovy přesně to, co jsme předeslali o několik řádků výše? „Pozdvihuhji očí svých k (třeti)horám, odkuž by mi přišla pomoc. Pomoc má jest (ovšem) od H-spodina“… /ps 121:1/. A nejinak o tom hovoří i biblická zpráva o stvoření: Na počátku stvořil Všemohoucí (budiž požehnán) vesmír a taky zemi. Pleocénní tečka Země pak byla nesličná a pustá.. atd. Zkrátka a dobře, věříme hluboce a pevně, že to, co zhruba před 5763 roky začalo, byl především veliký Příběh člověka a historie Upřímných H-spodinových (jišrej Kel = Jisroel).
Lafak je zkratka, kterou chce být řečeno : podle malého počtu. Heb. lifrat katan.
„Malým“ počtem je míněno datum (= rok úmrtí) bez uvedení tisícovek. Pokud jste navštívili naše povídání o jednotlivých znacích svatého jazyka (symbolika/kabala/znaky), víte, že každý má vedle svých dalších „kvalit“ také určitou číselnou hodnotu. Prvních devět v pořadí (tj. alef až teth) odpovídá jednotkám, druhých devět (jud až cadi) desítkám a do celkového počtu dvaadvaceti zbývají už jenom čtyři poslední (qof, reš, šin a taw), které slouží k označení stovek. Pro označení „vyšších“ stovek (500 – 900) se hebrejština chová úplně stejně jako „latinská“ latinka, která si svá MDCXLVII také vypůjčuje z textu a spojuje je do příslušných numer.
|
stovky.
|
znaky
|
zápis
|
|
100
|
q
|
*q
|
|
200
|
r
|
*r
|
|
300
|
s
|
*s
|
|
400
|
t
|
*t
|
|
500
|
q+t
|
*qt
|
|
600
|
r+t
|
*rt
|
|
700
|
s+t
|
*st
|
|
800
|
t+t
|
*tt
|
|
900
|
q+t+t
|
*qtt
|
Od „tisícovky“ výše si hebrejština vypomáhá opět od začátku – od alef.
|
číslo
|
znaky
|
zápis
|
|
1100
|
q+a
|
q*a
|
|
2200
|
r+b
|
r*b
|
|
1600
|
r+t+a
|
rt*a
|
|
5700
|
s+t
|
st*h
|
|
5763
|
g+c+s+t+h
|
gcst*h
|
Nicméně tisíc let je poměrně dlouhá doba a mesiáš příjde co nevidět. Tesat tudíž tisícovky na kameny vzpomínek odšedších dítek Lidu Jisroele bylo najednou poněkud „bal tašchit“ -- jaksi nadbytečné. A tak se narodil tzv. „malý počet“ – „lafak“. Tvrzení, že Židé, kteří byli odjakživa na prachy, zavedli „lafak“ jenom proto, aby ušetřili náklady za kameníkovy služby logicky neobstojí už proto, že „výměnou“ za jedno „he“ (označující pětitisícovku) nechávají najednou tesat znaky tři – lamed, pe a qof…
Najdeme-li tedy na *macevě „lafak“ a před ním nějaká ta taw a qof jsme zcela spolehlivě u roku úmrtí. Ovšem hebrejského a podle malého počtu. Jak se dostat do patřičného gregoriánského roku? Připočtením 1240 (let.)
|
lafak
|
heb. rok
|
dešifrace
|
obč. rok
|
|
qpl
|
dlqt
|
534
|
1774
|
|
qpl
|
crt
|
660
|
1900
|
|
qpl
|
gcst
|
763
|
2003
|
Zbývá ještě přistoupit na dvě další skutečnosti a pak už vročení nápisu nelze nepoznat.
a/ „židovský silvestr“ se s občanským nekryje. Tzv. narozeniny vesmíru – heb. roš ha-šana (nesprávně = židovský nový rok) připadají vždy na podzim předchozího „občanského“ roku. Roš ha-šana 5763 jsme ku příkladu slavili již 7. září 2002. V předchozí tabulce by tedy správně měly být uvedeny roky: 1773/4 ; 1899/1900 a 2002/3. Jak z tohohle ven si vysvětlíme v kapitole kalendářní den.
b/ I *lafak má své „plene“ a své zkratky.
|
„lafak“
|
rok
|
kal. den
|
den týdne
|
vstupní sdělení
|
|
qpl
|
blqt
|
lvla by
|
g ovy
|
rbqnv rupn
|
-------------
měsíce a jejich zkratky
Židovský kalendář je tvořen „dvanácti až třinácti“ měsíci. Dvanácti až třinácti proto, že Vznešený (budiž požehnán) si přeje, aby nám během života neunikl ani jediný detail. A připustíme-li, že chléb a voda nejsou detaily zanedbatelné, tím spíš bychom jim měli pozornost věnovat.
Chléb se řídí podle slunce (zaséváme ho zjara, voníme k němu v létě, na jehož sklonku ho sklízíme, mlátíme a meleme na mouku), voda, žena a kalendář se řídí podle měsíce. Dva panovníci na jednom trůně, to dobrotu nedělá, ale zanedbávat některé ze stvořených světel, se nevyplácí. Svoji zkušenost v tomto ohledu učinili Jisroelovi bráškové z egyptské Hagar, jimž se jejich postní „ramadan“ točí velice na divoko. Aby bylo možno „srovnat“ solární a lunární rok, je zapotřebí čas od času zavést dodatečný ( třináctý) měsíc.
Představme si je nyní jejich jmény. Onen poněkud sporadický měsíc „adar“ uvádíme červeně, abychom upozornili, že nejde o tři měsíce, nýbrž buď o adar „plene“ – jednoduše ADAR v běžném roce, anebo o adar I. a adar II. v roce přestupném.
počet dní v jednotlivých měsících židovského roku:
|
měsíc
|
tyrbib
|
běžný
|
přestupný
|
|
tišri
|
yrst
|
30 dní
|
30 dní
|
|
chešvan
|
[vsx
|
29/30 dní
|
29/30 dní
|
|
kislev
|
vylck
|
29/30
|
29/30
|
|
tevet
|
tbu
|
29 dní
|
29 dní
|
|
švat
|
tbs
|
30 dní
|
30 dní
|
|
adar
|
rda
|
29 dní
|
(---)
|
|
(adar I)
|
a rda
|
(---)
|
30 dní
|
|
(adar II)
|
b rda
|
(---)
|
29 dní
|
|
nisan
|
[cyn
|
30 dní
|
30 dní
|
|
ijjar
|
ryya
|
29 dní
|
29 dní
|
|
sivan
|
[vyc
|
30 dní
|
30 dní
|
|
tamuz
|
zvmt
|
29 dní
|
29 dní
|
|
av
|
ba oxnm
|
30 dní
|
30 dní
|
|
elul
|
lvla
|
29 dní
|
29 dní
|
Pro dešifraci (jako pomůcka do terénu) se vám však asi bude více hodit následující tabulka, kde jsou měsíce židovského kalendáře seřazeny abecedně. A v rámci pravidla „furtvejš“ uvádíme také jejich případné zkratky
|
měsíc
|
tyrbib
|
varianta
|
hebrejsky
|
zkratka
|
|
(adar I)
|
a rda
|
adar rišon
|
[vsar rra
|
r*a
|
|
(adar II)
|
b rda
|
adar šeni
|
yns rda
|
s*a
|
|
(adar II)
|
rdav
|
we-adar
|
rdav
|
a*v
|
|
adar
|
rda
|
---
|
|
|
|
av
|
ba
|
menachem
|
oxnm
|
a*m
|
|
elul
|
lvla
|
---
|
|
|
|
chešvan
|
[vsx
|
marchešvan
|
[vsrm
|
---
|
|
ijjar
|
ryya
|
|
|
|
|
kislev
|
vylck
|
|
|
|
|
nisan
|
[cyn
|
|
|
|
|
sivan
|
[vyc
|
|
|
|
|
švat
|
tbs
|
|
|
|
|
tamuz
|
zvmt
|
|
|
|
|
tevet
|
tbu
|
|
|
|
|
tišri
|
yrst
|
|
|
|
Takže v „plene“ zápisu datace úmrtí už snadno identifikujete i měsíc.
|
„lafak“
|
rok
|
kal. den
|
den týdne
|
vstupní sdělení
|
|
qpl
|
blqt
|
lvla by
|
g ovy
|
rbqnv rupn
|
V případě, že narazíte na takovýto zápis vám pomůže naše tabulka.
|
„lafak“
|
rok
|
kal. den
|
den týdne
|
vstupní sdělení
|
|
*l
|
blqt
|
a*m by
|
g ovy
|
rbqnv rupn
|
---------------------------------------------------------
Jak už jsme uvedli na jiném místě tohoto webového portálu: Všechna čest vědcům a jejich smyslu pro přesnost až rigorózní, nicméně opravdu na žádné *macevě nestojí psáno: zde leží stařena, jejíž dům byl hostinec … // sem uložili starce … apod.
Z pohledu judaismu však stejně neuctivě vyznívá i překlad: zemřel ve středu, v pátek, v neděli.. apod.
Tyto dny judaismus vůbec nezná. Z jednoduchého důvodu, podobně jako je křesťanství takříkajíc „kristo-centrické“ a helénisticko-podnikatelský model, který žijeme v současnosti, zase „egocentrický“, protože takto si oba systémy představují absolutní harmonii, judaismus je zase „šabato-centrický“. O tom, že během šabatu vládne (nebo by vládnout měla) harmonie, nás přesvědčují už slova zprávy o stvoření / gn2:1-3/. posvětit sobotní den je samozřejmě nejen jedno z deseti přikázání, ale také zcela standardní *micva / 31/. Čím je judaismus (alespoň pro mne) obdivuhodně laskavý, je jeho citlivé vnímání běžného života. Představa, že se v pátek večer zastaví život, a člověk na sebe vezme břemeno zákazů a dodatečných „opatření“ je poměrně zkreslený pohled na to, co sobotní harmonie skutečně představuje. Šábesová micva, jakkoli komplikovaná a plná zábradlí a koberců, aby se křehké paty Princezny Šabat nezranily o nějaký střep lidské nedbalosti, je poměrně zajímavě vysvětlena a povýšena u proroka Izaiáše / iz 58:13/, kde je nám kladeno na srdce : nazvi si sobotu rozkoší, svátkem a slávou H-spodinovou… Jinými slovy - *judaismus sobotu nedodržuje, ale světí. Ne jako modlu, ale jako „památník stvoření“ a „slávu H-spodinovu“ .. jako den odpočinku a harmonie. Jeho význam, jeho svatost a „jinakost“ (= oddělenost) pak dovedla lid Jisroele k tomu, že Ramban /Moše ben Nachman, Nachmanides/ doporučuje „myslet na Princeznu celý týden“ a podle toho i označovat jednotlivé dny týdne jako první, druhý, třetí den po sobotě.
Na řadě jiných míst talmudické literatury je však kladen velice důrazný akcent na svobodu každého jedince. Rozhodnete-li se proto značkovat dny podle Řehořova způsobu, kdo vám v tom zabrání? Přesto bychom rádi poprosili, abyste respektovali tradici a krom toho, že při každé návštěvě zpracovávaného hřbitova utrhnete nějaký ten čerstvě vypučelý náletový proutek, budete také tak trošku „šabato-centristy“.
První, druhý a další dny po sobotě se hebrejsky řeknou velice jednoduše : jom alef (rišon), bet (šeni), gimel atd. Sobota jako sedmý den - jom zajin je víceméně raritou, ale řídčeji se i s ní na *macevách Lidu Jisroele setkat můžeme. Jinak je téměř vždy „svatou sobotu“ - jom šabat kodeš.
Takto vyzbrojeni, odhalíte den v týdnu celkem bez problémů :
|
„lafak“
|
rok
|
kal. den
|
den týdne
|
vstupní sdělení
|
|
qpl
|
blqt
|
lvla by
|
g ovy
|
rbqnv rupn
|
Pro postup „furtvejš“ upozorňujeme také na další varianty:
|
varianta
|
tyrbib
|
česky
|
de facto
|
|
erev šabat
|
qs*i
|
předvečer šabatu
|
jom waw
|
|
lajl šabat
|
qs lyl
|
sobotní noc
|
jom alef
|
|
mocaej šabat
|
qs*m
|
odchod Královny
|
jom alef
|
|
le-or jom …
|
ovy rval
|
na rozbřesku
|
následujícího dne
|
|
jom šabat
|
qs*y
|
den svatého šabatu
|
šabat
|
------------------------------------------------------------
kalendářní den
Přepočíst gregoriánský rok úmrtí (a tedy vročení nápisu) lze provádět „od boku“ přímo „v terénu“. Ověření přesného dne podle gregoriánského kalendáře je „věda“. Pro ilustraci navštivte odkaz : www.volny.cz/pavel.vesely/calendar.htm Doporučujeme proto v každém případě získat pomůcku na přepočet aktuálního data z hebrejského na občanský letopočet. Naprosto nejlepší software v tomto ohledu je maven-calendar. Který ovšem stojí okolo 50 dolarů, nicméně na adrese : www.calendar-maven.com lze stáhnout i jeho demo vezi. Poněkud méně „user-friendly“ ale jinak rovněž velice kvalitní program je program kaluach. ( www.kaluach.com )
Pořídíte-li si některou z těchto utilit, a na *macevě se dočtete zřetelného označení dne v týdnu a měsíci: jom gimel jud-bet elul (třetí den po sobotě, dne 12. elul) můžete začít přepočítávat. Tradice ovšem přikládá některým dnům (zejména svátkům a novoluní) výjimečný význam, jak se v nejbližší době dočtene u nás na kešetu v sekci texty/ Maavar Jabok. Rovněž jarcajtová pravidla (viz texty/Kicur šulchan) vyvolala potřebu dávat přednost výjimečnému charakteru těchto dní před běžným označením pořadového dne v měsíci. Proto i nápisy na macevách uvádějí velice často židovské svátky a novoluní. Samozřejmě převážně zkratkami.
novoluní (roš chodeš = dosl. počátek měsíčního cyklu) je v judaismu vnímáno jako výjimečný den nejen pro to, co jsme si zde již stačili říci – tj. „abys nikdy nezapomněl, co viděly oči tvé“ /parf. dt 4:9/, tj. abychom si nenechali během svého života ujít jediný detail, který ho může ozvláštnit anebo zkrášlit.
A sledovat fáze měsíce spolu s tím, co to dělá s přírodou a s námi určitým ozvláštněním určitě je.
(viz texty/tančíte měsíci? ) Novoluní je také první „symbol“ budoucího lidu Jisroele, jakýsí první vstupní krok do judaismu – Pokynem sledovat novoluní se otevírá soubor „pesachových micwot“, pokynem „tento měsíc počátkem měsíců vám bude…“ / ex 12:1/ začíná dobrodružství Jisroele. Co následovalo, než si Národ zasloužil svobodu dobře víme (deset egyptkých ran končících pobitím prvorozenců). Novoluní se pro Jisroel stalo „malým dnem přikrytí“ a zb-žní židé je dodnes takto vnímají. V době Chrámu byly přinášeny speciální oběti, jejichž modlitební „stín“ nacházíme v sidurech dodnes. Talmud pak dodává, že přiblížit se k H-spodinu v rámci novoluní (korban roš chodeš) pomáhalo „očistit Chrám od případné rituální nezpůsobilosti“ / Šav 2b/. O novoluní viz též texty/tančíte měsíci?
počet dní v jednotlivých měsících židovského roku:
|
měsíc
|
tyrbib
|
běžný
|
přestupný
|
|
tišri
|
yrst
|
30 dní
|
30 dní
|
|
chešvan
|
[vsx
|
29/30 dní
|
29/30 dní
|
|
kislev
|
vylck
|
29/30
|
29/30
|
|
tevet
|
tbu
|
29 dní
|
29 dní
|
|
švat
|
tbs
|
30 dní
|
30 dní
|
|
adar
|
rda
|
29 dní
|
(---)
|
|
(adar I)
|
a rda
|
(---)
|
30 dní
|
|
(adar II)
|
b rda
|
(---)
|
29 dní
|
|
nisan
|
[cyn
|
30 dní
|
30 dní
|
|
ijjar
|
ryya
|
29 dní
|
29 dní
|
|
sivan
|
[vyc
|
30 dní
|
30 dní
|
|
tamuz
|
zvmt
|
29 dní
|
29 dní
|
|
av
|
ba oxnm
|
30 dní
|
30 dní
|
|
elul
|
lvla
|
29 dní
|
29 dní
|
Proč tomu tak je, jsme si vyvětlili již v kapitole měsíce a jejich zkratky, Vyčerpávající vysvětlení najdete na adrese: www.volny.cz/pavel.vesely/calendar.htm ; ale existuje celkem spolehlivé pravidlo:
|
Má-li předchozí měsíc třicet dní, má aktuální měsíc jakoby dva sváteční dny novoluní „alef“ a „bet“ di-roš chodeš. Každý „bet-di-roš chodeš“ je tedy spolehlivě 1. dnem aktuálního měsíce. Každý erev roš chodeš je vždy spolehlivě 29. dnem a každý „alef di-roš chodeš“ třicátým dnem předchozího. Je tedy dobré nejprve vědět, které měsíce mají kolik dní. Tj. které mají pouze „roš chodeš“ a které „alef a bet di-roš chodeš“. To lze jak pro běžný tak i pro přestupný rok poměrně bezpečně stanovit u většiny z nich, s výjimkou měsíců chešvanu kislevu – jak vyplyne z následující tabulky:
|
označení novoluní na macevách:
|
předvečer Roš ha-šana
|
erev roš ha-šana
|
hr*i
|
29.elul
|
29.elul
|
|
Roš ha-šana
|
roš chodeš
|
hrd*a
|
1.tišri
|
1.tišri
|
|
předvečer novoluní chešvan
|
erev roš chodeš
|
xr*i
|
29.tišri
|
29.tišri
|
|
novoluní v „šalem“ roce
|
alef di- roš chodeš
|
xrd*a
|
30.tišri
|
30.tišri
|
|
|
bet di-roš chodeš
|
xrd*b
|
1.chešvan
|
1.chešvan
|
|
novoluní v běžném roce
|
roš chodeš
|
xr
|
1.chešvan
|
1.chešvan
|
|
předvečer novoluní kislev
|
erev roš chodeš
|
xr*i
|
29. chešvan
|
29. chešvan
|
|
v „šalem“ roce
|
alef di-roš chodeš
|
xrd*a
|
30.chešvan
|
30.chešvan
|
|
|
bet di-roš chodeš
|
xrd*b
|
1.kislev
|
1.kislev
|
|
novoluní v běžném
|
roš chodeš
|
xr
|
1.kiselv
|
1.kislev
|
|
předvečer novoluní tevet
|
erev roš chodeš
|
xr*i
|
29.kislev
|
29.kislev
|
|
novoluní
|
roš chodeš
|
xr
|
1.tevet
|
1.tevet
|
|
novoluní v „šalem“
|
alef di-roš chodeš
|
xrd*a
|
30. kislev
|
30.kislev
|
|
|
bet di-roš chodeš
|
xrd*b
|
1.tevet
|
1.tevet
|
|
předvečer švat
|
erev roš chodeš
|
xr*i
|
29. tevet
|
29.tevet
|
|
novoluní
|
roš chodeš
|
|
1.švat
|
1.švat
|
|
předvečer novoluní adar (I.)
|
erev roš chodeš
|
xr*i
|
29. švat
|
29.švat
|
|
|
alef di-roš chodeš
|
xrd*a
|
30.švat
|
30.švat
|
|
|
bet di-roš chodeš
|
xrd*b
|
1. adar
|
1.adar (I.)
|
|
předvečer novoluní adar (II.)
|
erev roš chodeš
|
xr*i
|
(----)
|
29. adar I.
|
|
|
alef di-roš chodeš
|
xrd*a
|
(----)
|
30. adar I.
|
|
|
bet di-roš chodeš
|
xrd*b
|
(----)
|
1. adar II.
|
|
předvečer nisan
|
erev roš chodeš
|
xr*i
|
29. adar I.
|
29. adar II.
|
|
novoluní
|
roš chodeš
|
xr
|
1. nisan
|
1.nisan
|
|
předvečer novoluní ijjar
|
erev roš chodeš
|
xr*i
|
29. nisan
|
29.nisan
|
|
novoluní
|
alef di-r´ch
|
xrd*a
|
30.nisan
|
30.nisan
|
|
|
bet di r´ch
|
xrd*b
|
1. ijjar
|
1.ijjar
|
|
předvečer sivan
|
erev roš chodeš
|
xr*i
|
29.ijjar
|
29.ijjr
|
|
novoluní
|
roš chodeš
|
xr
|
1. sivan
|
1.sivan
|
|
předvečer novoluní tamuz
|
erev r´ch
|
xr*i
|
29. sivan
|
29.sivan
|
|
novoluní
|
alef di-r´ch
|
xrd*a
|
30.sivan
|
30.sivan
|
|
|
bet di-r´ch
|
xrd*b
|
1. tamuz
|
1.tamuz
|
|
předvečer novoluní av
|
erev r´ch
|
xr*i
|
29. tamuz
|
29.tamuz
|
|
novoluní
|
roš chodeš
|
xr
|
1. av
|
1.av
|
|
předvečer novoluní elul
|
erev r´ch
|
xr*z
|
29.av
|
29.av
|
|
novoluní
|
alef di-r´ch
|
xrd*a
|
30.av
|
30.av
|
|
|
bet di-rćh
|
xrd*b
|
1.elul
|
1.elul
|
|
předvečer novoluní tišri
|
erev roš ha-šana
|
hr*i
|
29.elul
|
29.elul
|
svátky : Pro seznámení s obsahem, smyslem a poetikou židovských svátků doporučujeme publikaci Marca Sterna Svátky v životě židů (vydal Vyšehrad 2002), na těchto stránkách pak pro vás přípravujeme text nazvaný jednoduše Luach. (Zavěsíme ho na podzim v sekci texty/Luach ). Pro svoji práci v terénu však potřebujete pouze přehled jednotlivých svátků a jejich zkratky.
Postupně:
|
svátek
|
hebrejsky
|
zkratka
|
běžný
|
přestup.
|
|
předvečer Roš ha-šana
|
erev roš-ha-šana
|
h*ri
|
29. elul
|
29. elul
|
|
Roš ha-šana -hnsh sar
|
jom roš ha-šana
|
hr*y
|
1. tišri
|
1.tišri
|
|
1. den Roš ha-šana
|
alef di-roš-ha-šana
|
hrd*a
|
1. tišri
|
1.tišri
|
|
2. den Roš ha-šana (v diaspoře)
|
bet di-roš-ha-šana
|
hrd*b
|
2. tišri
|
2.tišri
|
|
Gedaljův půst
|
com Gedalja
|
*ge
|
3. tišri
|
3.tišri
|
|
varianta
|
jom com Gedalja
|
ge*y
|
---
|
---
|
|
předvečer Dne přikrytí
|
erev Jom kippurim
|
kyi
|
9.tišri
|
9.tišri
|
|
Jom kippur – oyrvpk ovy
|
jom kippurim
|
ky
|
10.tišri
|
10.tišri
|
|
předvečer Sukot (Svátku stánků)
|
erev hag di-sukkot
|
cdx*i
|
14.tišri
|
14.tišri
|
|
první den Sukot – tvkvc
|
alef di-sukkot
|
cd*a
|
15.tišri
|
15.tišri
|
|
|
alef di-chag-šel-sukkot
|
csxd*a
|
15.tišri
|
15.tišri
|
|
druhý den Sukot
|
bet di-sukkot
|
cd*b
|
16.tišri
|
16.tišri
|
|
|
bet di chag-šel-sukkot
|
csxd*b
|
16.tišri
|
16.tišri
|
|
první polosvátek
|
alef chol ha-moed sukot
|
mhx*a
|
17.tišri
|
17.tišri
|
|
druhý …
|
|
mhx*b
|
18.tišri
|
18.tišri
|
|
třetí ..
|
|
mhx*g
|
19.tišri
|
19.tišri
|
|
čtvrtý
|
|
mhx*d
|
20.tišri
|
20.tišri
|
|
(zároveň) předvečer Hošana rabba
|
erev Hošana rabba
|
rh*i
|
20.tišri
|
20.tišri
|
|
|
erev di Hošana rabba
|
rhd*i
|
20.tišri
|
20.tišri
|
|
Hošana rabba -- hbr anisvh
|
Hošana rabba
|
hr*gx
|
21.tišri
|
21.tišri
|
|
předvečer Šemini aceret
|
erev šemini aceret
|
is*i
|
21.tišri
|
21.tišri
|
|
Šemini aceret – trei ynyms
|
šemini aceret
|
*is
|
22.tišri
|
22.tišri
|
|
zár. předvečer Simchat tora
|
erev simchat tora
|
*tsi
|
22.tišri
|
22.tišri
|
|
Simchat tora - hrvt txms
|
simchat tora
|
*ts
|
23.tišri
|
23.tišri
|
|
závěrečný den cyklu šavuot
|
isru chag -- gx vrca
|
vc*xa
|
24.tišri
|
24.tišri
|
|
varianta
|
isru chag di-sukot
|
vcd*xa
|
----
|
----
|
|
předvečer Chanuka – hkvnx bri
|
erev chanuka
|
nx*i
|
24.kislev
|
24.kislev
|
|
Chanuka – hkvnx
|
Zot chanuka
|
hkvnx taz
|
25.kislev
|
25.kislev
|
|
varianta
|
alef di-chanuka
|
vnxd*a
|
---
|
---
|
|
druhý den cyklu
|
bet di-chanuka
|
vnxd*b
|
26.kislev
|
26.kislev
|
|
třetí den
|
gimel di-chanuka
|
vnxd*g
|
27.kislev
|
27.kislev
|
|
čtvrtý den
|
dalet di-chanuka
|
vnxd*d
|
28.kislev
|
28.kislev
|
|
pátý den
|
he di-chanuka
|
vnxd*h
|
29.kislev
|
29.kislev
|
|
šestý den
|
waw di-chanuka
|
vnxd*v
|
30.kislev
|
30.kislev
|
|
sedmý den
|
zajin di-chanuka
|
vnxd*z
|
1.tevet
|
1.tevet
|
|
osmý den
|
chet di-chanuka
|
vnxd*x
|
2.tevet
|
2.tevet
|
|
předvečer 10. tevet
|
erev asara tevet
|
ui*i
|
9.tevet
|
9.tevet
|
|
varianta
|
erev ta´anit asara tevet
|
uit*i
|
----
|
----
|
|
půst 10. tevet – tbu hrsi
|
asara tevet
|
ui*
|
10.tevet
|
10.tevet
|
|
varianta -- tbu hrsi tynit
|
ta´anit asara tevet
|
ui*t
|
----
|
----
|
|
varianta – tbub dvy
|
jud bi-tevet
|
ub*y
|
----
|
----
|
|
předvečer malého Purim
|
erev Purim katan
|
qvp*i
|
----
|
13. adar I.
|
|
„malý“ Purim -- [uq oyrvp
|
Purim katan
|
qvp
|
----
|
14.adar I.
|
|
varianta -- [uq oyrvp
|
jom Purim katan
|
qvp*y
|
---
|
---
|
|
„malý Šušan purim -- [uq oyrvp [svs
|
Šušan Purim katan
|
q*vps
|
---
|
15. adar I.
|
|
půst Ester – rt tynit
|
ta´anit ester
|
a*t
|
13. adar
|
13. adar II.
|
|
Purim -- oyrvp
|
Purim
|
vp
|
14. adar
|
14.adar II.
|
|
varianta
|
jom Purim
|
vp*y
|
----
|
----
|
|
Šušan Purim
|
Šušan Purim
|
vp*s
|
15.adar
|
15.adar II.
|
|
předvečer pesachového cyklu
|
erev pesach – xcp rbi
|
p*i
|
14.nisan
|
14.nisan
|
|
varianta
|
erev di-pesach
|
pd*i
|
----
|
----
|
|
var.
|
erev šel-pesach
|
ps*i
|
----
|
----
|
|
var.
|
erev di-hag šel pesach
|
psxd*i
|
----
|
----
|
|
1. den pesach
|
alef di-pesach
|
pd*a
|
15.nisan
|
15.nisan
|
|
2. den pesach
|
bet di-pesach
|
pd*b
|
16.nisan
|
16.nisan
|
|
1. polosvátek
|
alef chol-ha-moed
|
mhx*a
|
17.nisan
|
17.nisan
|
|
2. polosvátek
|
bet chol-ha-moed
|
mhx*b
|
18.nisan
|
18.nisan
|
|
3. polosvátek
|
gimel chol ha-moed
|
mhx*g
|
19.nisan
|
19.nisan
|
|
4. polosvátek
|
dalet chol ha-moed
|
mhx*d
|
20.nisan
|
20.nisan
|
|
7. den pesach
|
zajin di-pesach
|
pd*z
|
21.nisan
|
21.nisan
|
|
8. den pesach
|
acharon šel pesach
|
ps*a
|
22.nisan
|
22.nisan
|
|
závěr cyklu
|
isru chag
|
ps*xa
|
23.nisan
|
23.nisan
|
|
Lag be-omer – rmvib g*l
|
L´g be-omer
|
rmvib g*l
|
18.ijjar
|
18.ijjar
|
|
předvečer šavuot (svátku týdnů)
|
erev šavuot
|
vbs*i
|
5.sivan
|
5.sivan
|
|
1. den šavuot -- tvivbs
|
alef di šavuot
|
sd*a
|
6.sivan
|
6.sivan
|
|
2. den šavuot
|
bet di-šavuot
|
sd*b
|
7.sivan
|
7.sivan
|
|
závěr cyklu
|
isru chag
|
|
8.sivan
|
8.sivan
|
|
17. tamuz – zvmtb rsi ibs
|
ševa asar be-tamuz
|
ubi*s
|
17.tamuz
|
17.tamuz
|
|
varianta
|
com ševa asar
|
is*e
|
----
|
----
|
|
9. av – bab hist
|
tiša be av
|
ab*t
|
9.av
|
9.av
|
Samozřejmě zkratky mohou různě variovat. Jak jste si možná sami všimli, někdy bude potíž rozlišit mezi „acharon šel pesach“ a „isru chag šel pesach , stejně tak se může někdy plést „šušan purim“ se zkratkou „šel pesach“, ale cvik a přepočetní software a především zkušenost vás už samy povedou „furtvejš“.
|
pro zjednodušení si můžeme zapamatovat, že každý významný den má svůj předvečer (erev jom tov, že trojice tzv. poutních svátků - pesach, šavuot a sukot má také svůj „závěrečný“ den svátečního cyklu - isru chag, že pro naše zeměpisné souřadnice se kalendář řídi předpisy pro diasporu (tj. např. dvoudenní roš ha-šana, šušan purim apod. a že všechny svátky s výjimkou Purim připadají na stejný den příslušného měsíce jak v přestupném tak v běžném roce.– Potom tabulka, kterou je možno vzít sa sebou na hřbitov bude daleko jednodušší:
|
|
svátek
|
tyrbib
|
den:
|
|
roš ha-šana
|
hnsh sar
|
1. a 2. tišri
|
|
com gedalja
|
|
3. tišri
|
|
Jom kippur
|
rvpk ovz
|
10.tišri
|
|
sukot
|
tvkvc
|
15. – 21.tišri
|
|
šemini aceret
|
trei znzms
|
22.tišri
|
|
simchat tora
|
hrvt txms
|
23.tišri
|
|
chanuka
|
hkvnx
|
8 dní od 25.kislev
|
|
asara be-tevet
|
tbub hrsi;
|
10. tevet
|
|
tu bi-švat
|
ubsb *vu
|
15. švat
|
|
ta´anit Ester
|
rtca tynit
|
13.adar
|
|
purim
|
oyrvp
|
14.-15.adar
|
|
pesach
|
xcp
|
15-22.nisan
|
|
lag be-omer
|
rmvib *gl
|
18.ijjar
|
|
šavuot
|
tvivbs
|
6. – 7.sivan
|
|
17. tamuz
|
zvmtb rsi ibs
|
17.tamuz
|
|
9. av
|
bab hist
|
9. av
|
vstupní obraty
Vstupními obraty končíme záměrně, protože právě těch je skutečně neuvěřitelné množství. Viz pomůcky/obraty. V této pasáží uvádíme jen několik nejzákladnějších, které jsou často „ústrojnou“ součástí datačního textu.
|
„lafak“
|
rok
|
kal. den
|
den týdne
|
vstupní sdělení
|
|
qpl
|
blqt
|
lvla by
|
g ovy
|
rbqnv rupn
|
|
vstupní obrat
|
transkripce
|
tyrbib
|
zkratka:
|
|
odešel a pohřbili ho
|
niftar we-nikbar
|
rbqnv rupn
|
*nvn
|
|
jeho duše odešla
|
jaca nišmato
|
haey vtmsn
|
*ny
|
|
skonal
|
we-jigawe
|
ivgyv
|
*gyv
|
|
povznesl se vzhůru
|
ala le marom
|
ovrml hli
|
*li
|
|
jeho duše se povznesla
|
alta nišmato le marom
|
ovrml vtmsn htli
|
*lni
|
|
odešel do svého světa
|
halach le-olmo
|
vmvil jlh
|
*lh
|
|
připojen ke svému Lidu
|
neesaf el-amo
|
vmi la fcan
|
an ,i*an
|
S jakýmikoli dotazy, nepřesnostmi nebo „záhadami“ vám (pokud na to naše „furtvejš“ vůbec stačí) rádi pomůžeme na adrese : j.achab@volny.cz
