V polovině dní a v přestřižení
Překladatelsky zde není žádný problém. Každý pochopí, co to asi tak znamená „odejít v polovině svých dní“ anebo ještě poetičtěji „v přestřižení dní“.
Zdrojové texty najdeme u krále Davida, který tohoto obratu používá ještě dřív než prorok Jeremiáš, „Pane světů, nebeř mne uprostřed mých dnů – Ba-chaci jamaj (ps 102:25). Tentýž obraz pak používá i prorok, když medituje o převrácenosti srdcí našich. A když znovu připomíná veškerému lidu Jehuda, že zdaleka všechno není jen v našich rukou. Koroptev zakvokává, ale nevysedí a ten, kdo se pachtí po zboží, nezřídka o opustí v polovici dní (jer 17:11). To poslední – o přestřižení dní – vyslovuje na smrt nemocný Ezechiáš u proroka Izaiáše po svém uzdravení, kdy se přiznává, že už už pomýšlel na to, že odejde (iz 38:10)
To Jeremiášovo působí maličko jako moralita anebo mravoučné přísloví, David je úpěnlivější, ale i Jeremiáš a Ezechiáš mají na mysli totéž.
Nezapomínejme, že tóra a její naplňování (konání) má život prodloužit. V tomto i budoucím věku. Dobře to čteme v přikázání, „cti otce svého a matku svou, aby se prodlili dnové tvoji na zemi, kterou dostáváš… a stejně tak hovoří i další verše a midraše. Kromě odvrácení škod, zachraňuje hloubání v nauce ode všech ran, jak v tomto tak i v budoucím věku. Jak se o tom zmiňuje Tana d-vej Elijahu zuta: Tóra ochraňuje člověka po všechen čas. Co je připoután k prachu, neboť přísloví učí: Kamžkoli půjdeš, ona tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě střežit a když procitneš, bude s tebou rozmlouvati (6:22),kde budeš-li kráčeti znamená tento svět, a „ulehneš“ je pak pobyt v hrobě, a „procitneš“ už znamená budoucí věk. Tento způsob výkladu najdeme v Zoharu (Vajišlach 175);
A nyní, obohaceni o tradiční pohled na přísloví, se už můžeme vrátit k epitafům. Zdálo by se na první pohled, že zmínka o „polovici dní“ vlastně příliš pozitivní není. Odejít v polovici svého vyměřeného času je jakoby handicap. Nežil snad zesnulý dostatečně podle tóry,která je Stromem života těm,kdož se jí přidržují ? Ale vzpomeňme si na takového Enocha (Chanocha) z počátečních pasáží bible. Všichni praotci umírají ve vpravdě metuzalémském věku, ale on, který ustavičně chodíval s B*hem, umírá zhruba v polovině těch let. (Precedens bychom tedy měli.) Přesto David ve svém žalmu jasně ví, co říká. A epitaf? Obojí: Někdy se tak přihodí, ale (a čtěte dál o jeho/jejích skutcích), žili tóru, konali tóru a ona je zprovodí, bude je střežit a bude s nimi i procitnutí…
Ezechiášův příběh pak jen čtenáři dodává ještě jedno připomenutí. „Nesuď, podívej se na Ezechiáše,který si dokonce sám myslel, že odejde bi-dej jamaw – a nejen to! Prorok Izaiáš mu to přímo potvrdil... Ale král konal pokání, abslovoval tešuvu a vida, Panovník ho uzdravil. Tešuva je mocná a nikdo kromě Sladkého požehnaného nezná ani dne ani hodiny…“
==============================oooo
1/ soubory
2/ videa
3/ o překladu
4/ Nikolšpurk
pozn: Siddur - Stáhnete-li si *word anebo *pdf dokument, a zjistíte, že se vám nezobrazuje hebrejština, stáhněte si, prosím, a nainstalujte tento font.
