Rok 2012 - ii. semestr

    NenDivadelní sezóna začala krátce po výročí okupace. Čímž se letošní terénní práce omezily vlastně jen na lokality zmíněné ve zprávě z první půlky roku… Ještě jsme se stihli vrátit na Hřivčice, spolu se studenty si udělali „inspekční cestu“ do Libochovic, kde konečně došlo ke vztyčení náhrobků v celé (do té doby žalostné) haskalové části. Ergo jasný pokyn pro jaro 2013 – dočíst i zbytek Libochovic a  podělit se s vámi rovněž o obsah haskalových epitafů z nichž některé vypadají být poměrně květnaté.

            Dále probíhá dokumentace Hostouně  (samostatná práce Kačenky Eliášové) – dokonce i jeho nové části a  cca po pěti letech se s námi spojil i  Vláďa Staněk s informacemi, že  je již již na spadnutí rovněž důsledné zdokumentování hřbitova v Humpolci.

            Z jeho e-mailu: Je to již dlouhých 5 let, kdy jsme se poprvé setkali na humpolecké faře u Pavla Šindlera a poté zašli i na hřbitov. Bohužel … Vrhnul jsem se spolu s místostarostou a dalšími na psaní knížek – nejdříve hrad Orlík a nyní v únoru vyjde již čtvrtý Humpolecký sborník. Zároveň jsme zachránili jeden poloroubený domek na Zichpili – je z něj kulturní památka.
„Svůj“ hřbitov jsem samozřejmě nezanedbával. Krom běžné údržby jsem se vložil do katalogizace hrobů. Začal jsem samozřejmě českými a německými. Ty mám kompletně a přiznám se, že jsem v roce 2011 začal i s hebrejskými, díky Tvým radám, pomoci i návodu. Přes 2/3 jsem již přeluštil a našel jména a ve většině i roky úmrtí. Zavedl jsem si své číslování a katalogizaci.  Dále jsem přes loňskou zimu provedl kompletní zpracování humpoleckých židovských matrik v podstatě zachovaných pro období 1784-1942 ze svých mizerně nafocených digitálních fotografií a oni to následně zveřejnili na internetu…. Zrekonstruoval jsem veškeré humpolecké rodiny - je toho na 130 stran. Na podzim jsem začal dělat na matrikách lipnických. Do toho všeho byly objeveny a odkryty unikátní malby v humpolecké synagoze, kdy jsem měl možnost i trošku poradit a účastnit se operativně změn původního projektu. Díky objevům jsme se navrátili u bývalého aronu alespoň k reformační úpravě z poloviny 19. století. (Byť byly nalezeny i základy bimy! Ta obnovována nebyla, ale zůstala zachována pod novou podlahou, ale opět kamennou.) (Musíme respektovat, že dnes se jedná o husitský kostel.) Podařilo se mi také nalézt na jednom sloupu galerie dataci a jméno. Čtu zde MICHAL BCH JHVDA LJB – tedy Michal syn pana Jehudy Lejba a malý hebrejský letopočet, který čtu jako 527 (????). Poslední písmeno/číslovka není při čtení zcela patrné, ale bude se jednat spíše o ? „zajin“ než ? „waw“). Odpovídá to tedy roku 1767, tedy 5 let po stavebním dokončení objektu. (Zatím jako možnost bez podkladu nechávám, zda by se nemohlo jednat o Michala Neumanna – předsedu obce
v této době.)
V loňském roce jsem navázal spolupráci s místní obchodní školou. V prosinci měli den otevřených dveří a předběžně jsme se domluvili na zahájení nějakého projektu. Tím jsem myslel právě katalogizaci hřbitova a prezentaci na internetu

            K tomu několik setkání, vyprávění a přednášek.  A jedem zase dál s novým číslem podle Gregora. Tiše, pomaleji ale furt vejš.

Počáteční stav na účtu u Reifky byl k 01-01-2012 - 123.076,58 CZK

Konečný zůstatek  k 31-12-2012 – 75.348,96 CZK  (zdroje jsou tvořeny mj. i honoráři za TV-dokumenty o hřbitovech a synagogách – všechny „vaše“ příspěvky jsou viditelné na transparentním účtu u FIO.  Poměrně vysoké náklady jsou spojeny nejen s běžným provozem v letní části sezóny (doprava, ubytování apod. , ale také honoráři za přípravu anglické verze stránek Kešetu). sam? t?
h????Kačenky Eliášové) – dokonce i jeho nové části a  cca po pěti letech se s námi spojil i  Vláďa Staněk s informacemi, že  je již již na spadnutí rovněž důsledné zdokumentování hřbitova v Humpolci.

 

            Z jeho e-mailu: Je to již dlouhých 5 let, kdy jsme se poprvé setkali na humpolecké faře u Pavla Šindlera a poté zašli i na hřbitov. Bohužel … Vrhnul jsem se spolu s místostarostou a dalšími na psaní knížek – nejdříve hrad Orlík a nyní v únoru vyjde již čtvrtý Humpolecký sborník. Zároveň jsme zachránili jeden poloroubený domek na Zichpili – je z něj kulturní památka.
„Svůj“ hřbitov jsem samozřejmě nezanedbával. Krom běžné údržby jsem se vložil do katalogizace hrobů. Začal jsem samozřejmě českými a německými. Ty mám kompletně a přiznám se, že jsem v roce 2011 začal i s hebrejskými, díky Tvým radám, pomoci i návodu. Přes 2/3 jsem již přeluštil a našel jména a ve většině i roky úmrtí. Zavedl jsem si své číslování a katalogizaci.  Dále jsem přes loňskou zimu provedl kompletní zpracování humpoleckých židovských matrik v podstatě zachovaných pro období 1784-1942 ze svých mizerně nafocených digitálních fotografií a oni to následně zveřejnili na internetu…. Zrekonstruoval jsem veškeré humpolecké rodiny - je toho na 130 stran. Na podzim jsem začal dělat na matrikách lipnických. Do toho všeho byly objeveny a odkryty unikátní malby v humpolecké synagoze, kdy jsem měl možnost i trošku poradit a účastnit se operativně změn původního projektu. Díky objevům jsme se navrátili u bývalého aronu alespoň k reformační úpravě z poloviny 19. století. (Byť byly nalezeny i základy bimy! Ta obnovována nebyla, ale zůstala zachována pod novou podlahou, ale opět kamennou.) (Musíme respektovat, že dnes se jedná o husitský kostel.) Podařilo se mi také nalézt na jednom sloupu galerie dataci a jméno. Čtu zde MICHAL BCH JHVDA LJB – tedy Michal syn pana Jehudy Lejba a malý hebrejský letopočet, který čtu jako 527 (????). Poslední písmeno/číslovka není při čtení zcela patrné, ale bude se jednat spíše o ? „zajin“ než ? „waw“). Odpovídá to tedy roku 1767, tedy 5 let po stavebním dokončení objektu. (Zatím jako možnost bez podkladu nechávám, zda by se nemohlo jednat o Michala Neumanna – předsedu obce
v této době.)
V loňském roce jsem navázal spolupráci s místní obchodní školou. V prosinci měli den otevřených dveří a předběžně jsme se domluvili na zahájení nějakého projektu. Tím jsem myslel právě katalogizaci hřbitova a prezentaci na internetu

            K tomu několik setkání, vyprávění a přednášek.  A jedem zase dál s novým číslem podle Gregora. Tiše, pomaleji ale furt vejš.Počáteční stav na účtu u Reifky byl k 01-01-2012 - 123.076,58 CZK

Konečný zůstatek  k 31-12-2012 – 75.348,96 CZK  (zdroje jsou tvořeny mj. i honoráři za TV-dokumenty o hřbitovech a synagogách – všechny „vaše“ příspěvky jsou viditelné na transparentním účtu u FIO.  Poměrně vysoké náklady jsou spojeny nejen s běžným provozem v letní části sezóny (doprava, ubytování apod. , ale také honoráři za přípravu anglické verze stránek Kešetu). sam? t?
h????Kačenky Eliášové) – dokonce i jeho nové části a  cca po pěti letech se s námi spojil i  Vláďa Staněk s informacemi, že  je již již na spadnutí rovněž důsledné zdokumentování hřbitova v Humpolci.

 

            Z jeho e-mailu: Je to již dlouhých 5 let, kdy jsme se poprvé setkali na humpolecké faře u Pavla Šindlera a poté zašli i na hřbitov. Bohužel … Vrhnul jsem se spolu s místostarostou a dalšími na psaní knížek – nejdříve hrad Orlík a nyní v únoru vyjde již čtvrtý Humpolecký sborník. Zároveň jsme zachránili jeden poloroubený domek na Zichpili – je z něj kulturní památka.
„Svůj“ hřbitov jsem samozřejmě nezanedbával. Krom běžné údržby jsem se vložil do katalogizace hrobů. Začal jsem samozřejmě českými a německými. Ty mám kompletně a přiznám se, že jsem v roce 2011 začal i s hebrejskými, díky Tvým radám, pomoci i návodu. Přes 2/3 jsem již přeluštil a našel jména a ve většině i roky úmrtí. Zavedl jsem si své číslování a katalogizaci.  Dále jsem přes loňskou zimu provedl kompletní zpracování humpoleckých židovských matrik v podstatě zachovaných pro období 1784-1942 ze svých mizerně nafocených digitálních fotografií a oni to následně zveřejnili na internetu…. Zrekonstruoval jsem veškeré humpolecké rodiny - je toho na 130 stran. Na podzim jsem začal dělat na matrikách lipnických. Do toho všeho byly objeveny a odkryty unikátní malby v humpolecké synagoze, kdy jsem měl možnost i trošku poradit a účastnit se operativně změn původního projektu. Díky objevům jsme se navrátili u bývalého aronu alespoň k reformační úpravě z poloviny 19. století. (Byť byly nalezeny i základy bimy! Ta obnovována nebyla, ale zůstala zachována pod novou podlahou, ale opět kamennou.) (Musíme respektovat, že dnes se jedná o husitský kostel.) Podařilo se mi také nalézt na jednom sloupu galerie dataci a jméno. Čtu zde MICHAL BCH JHVDA LJB – tedy Michal syn pana Jehudy Lejba a malý hebrejský letopočet, který čtu jako 527 (????). Poslední písmeno/číslovka není při čtení zcela patrné, ale bude se jednat spíše o ? „zajin“ než ? „waw“). Odpovídá to tedy roku 1767, tedy 5 let po stavebním dokončení objektu. (Zatím jako možnost bez podkladu nechávám, zda by se nemohlo jednat o Michala Neumanna – předsedu obce
v této době.)
V loňském roce jsem navázal spolupráci s místní obchodní školou. V prosinci měli den otevřených dveří a předběžně jsme se domluvili na zahájení nějakého projektu. Tím jsem myslel právě katalogizaci hřbitova a prezentaci na internetu

            K tomu několik setkání, vyprávění a přednášek.  A jedem zase dál s novým číslem podle Gregora. Tiše, pomaleji ale furt vejš.

Počáteční stav na účtu u Reifky byl k 01-01-2012 - 123.076,58 CZK
Konečný zůstatek  k 31-12-2012 – 75.348,96 CZK  (zdroje jsou tvořeny mj. i honoráři za TV-dokumenty o hřbitovech a synagogách – všechny „vaše“ příspěvky jsou viditelné na transparentním účtu u FIO.  Poměrně vysoké náklady jsou spojeny nejen s běžným provozem v letní části sezóny (doprava, ubytování apod. , ale také honoráři za přípravu anglické verze stránek Kešetu). 

  Smrt je přirozenou součástí života a lidské tělo není odpad