2012 - ii. semestr             První pololetí jsme shrnuli zde. Zatímco druhá polovina roku 2012 byla již klidnější. Divadelní sezóna začala krátce po výročí okupace. Čímž se letošní terénní práce omezily vlastně jen na lokality zmíněné ve zprávě z první půlky roku… Ještě jsme se stihli vrátit na Hřivčice, spolu se studenty si udělali „inspekční cestu“ do Libochovic, kde konečně došlo ke vztyčení náhrobků v celé (do té doby žalostné) haskalové části. Ergo jasný pokyn pro jaro 2013 – dočíst i zbytek Libochovic a  podělit se s vámi rovněž o obsah haskalových epitafů z nichž některé vypadají být poměrně květnaté. Dále probíhá dokumentace Hostouně  (samostatná práce Kačenky Eliášové) – dokonce i jeho nové části a  cca po pěti letech se s námi spojil i  Vláďa Staněk s informacemi, že  je již již na spadnutí rovněž důsledné zdokumentování hřbitova v Humpolci. Z jeho e-mailu: Je to již dlouhých 5 let, kdy jsme se poprvé setkali na humpolecké faře u Pavla Šindlera a poté zašli i na hřbitov. Bohužel … Vrhnul jsem se spolu s místostarostou a dalšími na psaní knížek – nejdříve hrad Orlík a nyní v únoru vyjde již čtvrtý Humpolecký sborník. Zároveň jsme zachránili jeden poloroubený domek na Zichpili – je z něj kulturní památka.   „Svůj“ hřbitov jsem samozřejmě nezanedbával. Krom běžné údržby jsem se vložil do katalogizace hrobů. Začal jsem samozřejmě českými a německými. Ty mám kompletně a přiznám se, že jsem v roce 2011 začal i s hebrejskými, díky Tvým radám, pomoci i návodu. Přes 2/3 jsem již přeluštil a našel jména a ve většině i roky úmrtí. Zavedl jsem si své číslování a katalogizaci.  Dále jsem přes loňskou zimu provedl kompletní zpracování humpoleckých židovských matrik v podstatě zachovaných pro období 1784-1942 ze svých mizerně nafocených digitálních fotografií a oni to následně zveřejnili na internetu…. Zrekonstruoval jsem veškeré humpolecké rodiny - je toho na 130 stran. Na podzim jsem začal dělat na matrikách lipnických. Do toho všeho byly objeveny a odkryty unikátní malby v humpolecké synagoze, kdy jsem měl možnost i trošku poradit a účastnit se operativně změn původního projektu. Díky objevům jsme se navrátili u bývalého aronu alespoň k reformační úpravě z poloviny 19. století. (Byť byly nalezeny i základy bimy! Ta obnovována nebyla, ale zůstala zachována pod novou podlahou, ale opět kamennou.) (Musíme respektovat, že dnes se jedná o husitský kostel.) Podařilo se mi také nalézt na jednom sloupu galerie dataci a jméno. Čtu zde MICHAL BCH JHVDA LJB – tedy Michal syn pana Jehudy Lejba a malý hebrejský letopočet, který čtu jako 527 (????). Poslední písmeno/číslovka není při čtení zcela patrné, ale bude se jednat spíše o ? „zajin“ než ? „waw“). Odpovídá to tedy roku 1767, tedy 5 let po stavebním dokončení objektu. (Zatím jako možnost bez podkladu nechávám, zda by se nemohlo jednat o Michala Neumanna – předsedu obce v této době.)   V loňském roce jsem navázal spolupráci s místní obchodní školou. V prosinci měli den otevřených dveří a předběžně jsme se domluvili na zahájení nějakého projektu. Tím jsem myslel právě katalogizaci hřbitova a prezentaci na internetu K tomu několik setkání, vyprávění a přednášek.  A jedem zase dál s novým číslem podle Gregora. Tiše, pomaleji ale furt vejš.   Počáteční stav na účtu u Reifky byl k 01-01-2012 - 123.076,58 CZK Konečný zůstatek  k 31-12-2012 – 75.348,96 CZK  (zdroje jsou tvořeny mj. i honoráři za TV-dokumenty o hřbitovech a synagogách – všechny „vaše“ příspěvky jsou viditelné na transparentním účtu u FIO.  Poměrně vysoké náklady jsou spojeny nejen s běžným provozem v letní části sezóny (doprava, ubytování apod. , ale také honoráři za přípravu anglické verze stránek Kešetu).

KESHET databáze židovských hřbitovů, Kešet, židovské hřbitovy, Projekt Chewra, Čechy, Čechách, Morava, Moravě, České, Moravské, hřbitov, pohřbívání, symbolika, judaismus