223 – Písečné nad Dyjí (Piesling) - highlights
Židovský hřbitov v Písečném nad Dyjí je jednou z nejvzácnějších a také nejkrásnějších židovských památek na Slavonicku. Vzorně udržovaný lesní hřbitůvek ušel pozornosti vandalů, zlodějům kamene i přirozené erozi s největší pravděpodobností díky své poloze. V příhraniční oblasti na pomezí Čech a Rakous ho v dobách, kdy jsme se my méně „spolehliví“ směli na imperijálistu dívat jen z bezpečné mnohakilometrové vzdálenosti, asi mnoho turistů (jak dobré tak i méně dobré vůle) navštívit nemohlo. Také jeho charakter lesního hřbitova a relativně suchý biotop oblasti eliminovaly „smrtonosné“ křovinné patro, které na „těle“ pomníků udržuje takřka konstantní vlhkost, a tak písečenské *macevy „respektují“ víceméně v poklidu a zcela přirozeně pouze biblický pokyn „všechno se časem navrátí k prachu“. Přesto, minimálně desítka z nich by si zasloužila zvýšenou péči konzervátorů. Jedná se zejména o stély, kterým (pro nedostatek jiného způsobu „třídění“ a bez ambic nějaký takový systém „zavádět“) říkáme prostě macevy šafovkého typu. (viz.index).
Nejstarší částí hřbitova je jeho dnešní dolní střední část. To potvrzuje nejen provedená dokumentace (na základě odpovídajících datací jednotlivých vložení), ale i pouhý pohled na typologii *macev. Kolikrát byl hřbitov rozšiřován nám mohou prozradit případné listinné prameny, zcela evidentní datum stavebních úprav hřbitova (buď jeho rozšíření anebo opravy zdi) nalézáme přímo na kameni vsazeném zevnitř do čelní ohradní zdi (1894) Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1712 – poslední pohřeb se konal v roce 1931
Charakteristika a zvláštnosti:
Bylo by jistě zajímavé vědět o židovské obci v Pieslingu (o jejích zvycích, jejím *nusachu i o způsobu, jak si vydělávala na obživu, jaká byla její správní působnost apod.) mnohem více. Na základě zpracovaných dat můžeme spolehlivě tvrdit jen tolik, že místní židé minimálně do roku 1884 respektují tradici oddělených mužských a ženských řad. A ještě do roku 1884 (tedy po pravděpodobném „prvním“ rozšíření hřbitova) existuje také samostatné oddělení dětských hrobů tzv. nefelachim. Možná to někomu připadne poněkud drsné, ale hřbitov v Písečném je v tomto ohledu do jisté míry přímo kuriozní a bohatou studijní „kolekcí“. Epigrafice dětských hrobů – všechny dobře dochovány – věnujeme v této sekci samostatnou kapitolu.
Charakteristické je také poměrně pravidelné užívání jiddiš jmen. (Tevl, Lazi, Ajcik, Jokeb.) Dvakrát se zde setkáváme se jmény Are n. Ore (m-23 + m-25). Podle doložených příjmení lze zase usuzovat na původně celkem rustikální způsob života zdejší židovské komunity snad se zaměřením na textil. (Seidner, Faerber, Tuchler ale také Salzer.); z poněkud méně obvyklých příjmení uporozňujeme na jména Prinz, Frei, Auss, Stuckart a Czech. Nejčastěji se opakující příjmení uvádíme spolu s těmi méně obvyklými v krátké přehledné tabulce.
jméno
|
četnost
|
první (a poslední) vložení
|
Aus (Ojs)
|
1 x
|
1814
|
Apfelfeld
|
1 x
|
1895
|
Beck
|
1 x
|
1838
|
Bix
|
1 x
|
1892
|
Czech
|
1 x
|
1886
|
Wormser
|
1 x
|
1896
|
Singer
|
32 x
|
1818 = 1894
|
Faerber
|
26 x
|
1816 = 1925
|
Salzer
|
25 x
|
1817 = 1904
|
Fuerst
|
11 x
|
1841 = 1906
|
Oesterreicher
|
11 x
|
1818 = 1888
|
Kaufmann
|
9 x
|
1839 = 1912
|
Stieber
|
8 x
|
1818 = 1894
|
Landsmann
|
7 x
|
1851 = 1894
|
Seidner
|
7 x
|
1834 = 1913
|
Schlesinger
|
7 x
|
1837 = 1891
|
Frei
|
6 x
|
1834 = 1883
|
Fischer
|
5 x
|
1827 = 1872
|
neuvedeno – bez příjmení
|
137 x
|
1732 = 1872
|
Kompletní přehledy jmen, tabulky úmrtí a veškeré další detaily vám nejpozději do 15. prosince 2003 poskytnou pracovníci ŽMP a zástupci Matana a.s. V opačném případě se po tomto datu obracejte na naši adresu.
Jazyková a textová skladba epitafů:
Vetšina náhrobků se omezuje na nejzákladnější identifikační data, nicméně náhrobky, na které upozorňuje v sekci HIGHLIGHTS se vyznačují neobyčejně kultivovaným slohem, nezřídka krásnými a netradičními parafrázemi a samozřejmě rytmikou. Za textovou vzácnost považujeme velice důkladný eufemistický opis poslání Chewry kadiša na náhrobku Efraima Faerbera l-04. Nechybí samozřejmě ani kryptogram, chronogramů je v Písečném poměrně málo. Na sklonku 19. století se na bilinquálně tesaných náhrobcích objevuje také celkem standardní verš. Jeden náhrobek ( n-42) je tesán částečně také v jiddiš.
Bylo by také zajímavé položit si otázku, proč se v Písečném poměrně často vyskytují dívčí jména Machla, Milka a Tirca. Šlo pouze o náhodu, anebo jsme mimoděk svědky toho, že některou z rodin písečenských židů trápila skutečnost, že nemohou získat mužského potomka, a tak ji zmiňují i ve jménech (nomen omen) svých dcer, parafrázujíce tak známý text paraši Pinchas / nu 26:33/ ? Poměrně hojně ovšem objevujeme málo obvyklé způsoby uvádění data úmrtí. Často podrobně upřesněná (a samozřejmě ve zkratce), např. „zemřel dne 12. menachem, totiž v podvečer mezi jedenáctým a dvanáctým“ /b-07/; „ pohřbili ho ještě téhož dne“ /d-05/; Několik náhrobků je pro dešifrátory skutečně rébusem.
Další charakteristikou epitafů v Písečném je velice hojný výskyt „vypůjček“, kdy jeden znak svatého jazyka slouží současně dvěma slovům nebo obratům, tvoří mezi nimi jakousi „spojnici“ a do jisté míry „šifruje“ vlastní text nápisu. Nejen v dataci např. „tebet-TaQ-LaB“ ale třeba i ve jménu „Šmuelejb“
Všeobecně lze prohlásit, že z poměrně standardního počtu cca pěti set náhrobků je něčím pozoruhodný zhruba každý pátý a celkově může Písečné sloužit jako učebnicový hřbitov s ukázkami všech myslitelných variant zápisu datace, epigrafiky a dětské epigrafiky.
Symbolika
S výjimkou kolekce „šafovského dekoru“ charakteristické svým značně naivistivkým „rukopisem“ se v Písečném s tradičními symboly setkáváme jen velice vzácně. Až na jediný symbol kohanitů (mx-07), několik „keter šem tov“, (z toho jedna na velice výstavném ženském náhrobku – h-11) je hřbitov v podstatě bez symbolů. Je pozoruhodné že zde nenajdeme jediný „kad levijim“. To vše ovšem spolehlivě vyvažuje jednak náhrobek a-13 a pak také mohelský nůž v koruně macevy k-14. Mimochodem celou řadu k, lze považovat za jednu z nejdekorativnějších zde v Písečném.
Hlavním dekoraitvním prvkem jsou u většiny macev iniciální dvojice ‚pn‘ (resp. ‚pt‘), nezřídka doplněné velice cudným rostlinnným motivkem. Na nejzajímavější dekor upozorňujeme krátkou tabulkou.
hrob
|
symbol
|
a-13
|
„andělé“ (šaf.)
|
|
a-12
|
sloupy (šaf.)
|
a-19
|
sloupy (šaf.)
|
|
c-08
|
sloupy (šaf.)
|
c-11
|
etrog
|
c-14
|
koruna + lvi (šaf.)
|
d-01
|
sloupy
|
d-04
|
atypická
|
|
e-03
|
věnec
|
e-05
|
rokaj
|
e-06
|
rostl. motiv
|
e-18
|
sluneční kotouč
|
h-09
|
sloupy (šaf.)
|
h-11
|
koruna
|
h-13
|
sloupy
|
j-02
|
rostl. motiv
|
j-27
|
(šaf.)
|
j-34
|
(šaf.)
|
k-05
|
(šaf.)
|
k-08
|
koruna (šaf.)
|
k-14
|
mohel (šaf.)
|
k-15
|
(šaf.)
|
k-20
|
(šaf.)
|
k-21
|
koruna + lvi (šaf.)
|
k-22
|
koruny + gryfové (šaf.)
|
k-25
|
gryfové (šaf.)
|
l-16
|
koruna + lvi (šaf.)
|
mp-07
|
kohanim
|
mp-15
|
dub nářků
|
n-33
|
(šaf.)
|