Projekt KEŠET
 

 

Perek gimel  další / zpět

 

א) עֲקַבְיָא בֶן מַהֲלַלְאֵל אוֹמֵר, הִסְתַּכֵּל בִּשְׁלשָׁה דְבָרִים וְאֵין אַתָּה בָא לִידֵי עֲבֵרָה. דַּע, מֵאַיִן בָּאתָ, וּלְאָן אַתָּה הוֹלֵךְ, וְלִפְנֵי מִי אַתָּה עָתִיד לִתֵּן דִּין וְחֶשְׁבּוֹן. מֵאַיִן בָּאתָ, מִטִּפָּה סְרוּחָה, וּלְאָן אַתָּה הוֹלֵךְ, לִמְקוֹם עָפָר רִמָּה וְתוֹלֵעָה. וְלִפְנֵי מִי אַתָּה עָתִיד לִתֵּן דִּין וְחֶשְׁבּוֹן, לִפְנֵי מֶלֶךְ מַלְכֵי הַמְּלָכִים הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא:

 

ב) רַבִּי חֲנִינָא סְגַן הַכֹּהֲנִים אוֹמֵר, הֱוֵי מִתְפַּלֵּל בִּשְׁלוֹמָהּ שֶׁל מַלְכוּת, שֶׁאִלְמָלֵא מוֹרָאָהּ, אִישׁ אֶת רֵעֵהוּ חַיִּים בָּלָעוּ. רַבִּי חֲנַנְיָא בֶּן תְּרַדְיוֹן אוֹמֵר, שְׁנַיִם שֶׁיּוֹשְׁבִין וְאֵין בֵּינֵיהֶן דִּבְרֵי תוֹרָה, הֲרֵי זֶה מוֹשַׁב לֵצִים, שֶׁנֶּאֱמַר (תהלים א), וּבְמוֹשַׁב לֵצִים לֹא יָשָׁב. אֲבָל שְׁנַיִם שֶׁיּוֹשְׁבִין וְיֵשׁ בֵּינֵיהֶם דִּבְרֵי תוֹרָה, שְׁכִינָה שְׁרוּיָה בֵינֵיהֶם, שֶׁנֶּאֱמַר (מלאכי ג), אָז נִדְבְּרוּ יִרְאֵי יְיָ אִישׁ אֶל רֵעֵהוּ וַיַּקְשֵׁב יְיָ וַיִּשְׁמָע וַיִּכָּתֵב סֵפֶר זִכָּרוֹן לְפָנָיו לְיִרְאֵי יְיָ וּלְחשְׁבֵי שְׁמוֹ. אֵין לִי אֶלָּא שְׁנָיִם. מִנַּיִן שֶׁאֲפִלּוּ אֶחָד שֶׁיּוֹשֵׁב וְעוֹסֵק בַּתּוֹרָה, שֶׁהַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא קוֹבֵעַ לוֹ שָׂכָר, שֶׁנֶּאֱמַר (איכה ג), יֵשֵׁב בָּדָד וְיִדֹּם כִּי נָטַל עָלָיו:

 

ג) רַבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר, שְׁלשָׁה שֶׁאָכְלוּ עַל שֻׁלְחָן אֶחָד וְלֹא אָמְרוּ עָלָיו דִּבְרֵי תוֹרָה, כְּאִלּוּ אָכְלוּ מִזִּבְחֵי מֵתִים, שֶׁנֶּאֱמַר (ישעיה כח), כִּי כָּל שֻׁלְחָנוֹת מְלְאוּ קִיא צֹאָה בְּלִי מָקוֹם. אֲבָל שְׁלשָׁה שֶׁאָכְלוּ עַל שֻׁלְחָן אֶחָד וְאָמְרוּ עָלָיו דִּבְרֵי תוֹרָה, כְאִלּוּ אָכְלוּ מִשֻּׁלְחָנוֹ שֶׁל מָקוֹם בָּרוּךְ הוּא, שֶׁנֶּאֱמַר (יחזקאל מא), וַיְדַבֵּר אֵלַי זֶה הַשֻּׁלְחָן אֲשֶׁר לִפְנֵי ה':

ד) רַבִּי חֲנִינָא בֶּן חֲכִינַאי אוֹמֵר, הַנֵּעוֹר בַּלַּיִלָה וְהַמְהַלֵּךְ בַּדֶּרֶךְ יְחִידִי וְהַמְפַנֶּה לִבּוֹ לְבַטָּלָה, הֲרֵי זֶה מִתְחַיֵּב בְּנַפְשׁוֹ:

 

ה) רַבִּי נְחוּנְיָא בֶּן הַקָּנָה אוֹמֵר, כָּל הַמְקַבֵּל עָלָיו עֹל תּוֹרָה, מַעֲבִירִין מִמֶּנּוּ עֹל מַלְכוּת וְעֹל דֶּרֶךְ אֶרֶץ. וְכָל הַפּוֹרֵק מִמֶּנּו עֹל תּוֹרָה, נוֹתְנִין עָלָיו עֹל מַלְכוּת וְעֹל דֶּרֶךְ אֶרֶץ:

ו) רַבִּי חֲלַפְתָּא בֶן דּוֹסָא אִישׁ כְּפַר חֲנַנְיָה אוֹמֵר, עֲשָׂרָה שֶׁיּוֹשְׁבִין וְעוֹסְקִין בַּתּוֹרָה, שְׁכִינָה שְׁרוּיָה בֵינֵיהֶם, שֶׁנֶּאֱמַר (תהלים פב), אֱלֹהִים נִצָּב בַּעֲדַת אֵל. וּמִנַּיִן אֲפִלּוּ חֲמִשָּׁה, שֶׁנֶּאֱמַר (עמוס ט), וַאֲגֻדָּתוֹ עַל אֶרֶץ יְסָדָהּ. וּמִנַּיִן אֲפִלּוּ שְׁלשָׁה, שֶׁנֶּאֱמַר (תהלים פב), בְּקֶרֶב אֱלֹהִים יִשְׁפֹּט. וּמִנַּיִן אֲפִלּוּ שְׁנַיִם, שֶׁנֶּאֱמַר (מלאכי ג), אָז נִדְבְּרוּ יִרְאֵי ה' אִישׁ אֶל רֵעֵהוּ וַיַּקְשֵׁב ה' וַיִּשְׁמָע וְגוֹ'. וּמִנַּיִן אֲפִלּוּ אֶחָד, שֶׁנֶּאֱמַר (שמות כ), בְּכָל הַמָּקוֹם אֲשֶׁר אַזְכִּיר אֶת שְׁמִי אָבוֹא אֵלֶיךָ וּבֵרַכְתִּיךָ:

ז) רַבִּי אֶלְעָזָר אִישׁ בַּרְתּוּתָא אוֹמֵר, תֶּן לוֹ מִשֶּׁלּוֹ, שֶׁאַתָּה וְשֶׁלָּךְ שֶׁלּוֹ. וְכֵן בְּדָוִד הוּא אוֹמֵר (דברי הימים א כט) כִּי מִמְּךָ הַכֹּל וּמִיָּדְךָ נָתַנּוּ לָךְ. רַבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר, הַמְהַלֵּךְ בַדֶּרֶךְ וְשׁוֹנֶה וּמַפְסִיק מִמִּשְׁנָתוֹ וְאוֹמֵר, מַה נָּאֶה אִילָן זֶה וּמַה נָּאֶה נִיר זֶה, מַעֲלֶה עָלָיו הַכָּתוּב כְּאִלּוּ מִתְחַיֵּב בְּנַפְשׁוֹ:

 

 ח) רַבִּי דּוֹסְתַּאי בְּרַבִּי יַנַּאי מִשּׁוּם רַבִּי מֵאִיר אוֹמֵר, כָּל הַשּׁוֹכֵחַ דָּבָר אֶחָד מִמִּשְׁנָתוֹ, מַעֲלֶה עָלָיו הַכָּתוּב כְּאִלּוּ מִתְחַיֵּב בְּנַפְשׁוֹ, שֶׁנֶּאֱמַר (דברים ד), רַק הִשָּׁמֶר לְךָ וּשְׁמֹר נַפְשְׁךָ מְאֹד פֶּן תִּשְׁכַּח אֶת הַדְּבָרִים אֲשֶׁר רָאוּ עֵינֶיךָ. יָכוֹל אֲפִלּוּ תָקְפָה עָלָיו מִשְׁנָתוֹ, תַּלְמוּד לוֹמַר (שם) וּפֶן יָסוּרוּ מִלְּבָבְךָ כֹּל יְמֵי חַיֶּיךָ, הָא אֵינוֹ מִתְחַיֵּב בְּנַפְשׁוֹ עַד שֶׁיֵּשֵׁב וִיסִירֵם מִלִּבּוֹ:

ט) רַבִּי חֲנִינָא בֶן דּוֹסָא אוֹמֵר, כֹּל שֶׁיִּרְאַת חֶטְאוֹ קוֹדֶמֶת לְחָכְמָתוֹ, חָכְמָתוֹ מִתְקַיֶּמֶת. וְכֹל שֶׁחָכְמָתוֹ קוֹדֶמֶת לְיִרְאַת חֶטְאוֹ, אֵין חָכְמָתוֹ מִתְקַיֶּמֶת. הוּא הָיָה אוֹמֵר, כֹּל שֶׁמַּעֲשָׂיו מְרֻבִּין מֵחָכְמָתוֹ, חָכְמָתוֹ מִתְקַיֶּמֶת. וְכֹל שֶׁחָכְמָתוֹ מְרֻבָּה מִמַּעֲשָׂיו, אֵין חָכְמָתוֹ מִתְקַיֶּמֶת:

 

י) הוּא הָיָה אוֹמֵר, כֹּל שֶׁרוּחַ הַבְּרִיּוֹת נוֹחָה הֵימֶנּוּ, רוּחַ הַמָּקוֹם נוֹחָה הֵימֶנּוּ. וְכֹל שֶׁאֵין רוּחַ הַבְּרִיּוֹת נוֹחָה הֵימֶנּוּ, אֵין רוּחַ הַמָּקוֹם נוֹחָה הֵימֶנּוּ. רַבִּי דוֹסָא בֶן הַרְכִּינָס אוֹמֵר, שֵׁנָה שֶׁל שַׁחֲרִית, וְיַיִן שֶׁל צָהֳרַיִם, וְשִׂיחַת הַיְלָדִים, וְישִׁיבַת בָּתֵּי כְנֵסִיּוֹת שֶׁל עַמֵּי הָאָרֶץ, מוֹצִיאִין אֶת הָאָדָם מִן הָעוֹלָם:

יא) רַבִּי אֶלְעָזָר הַמּוֹדָעִי אוֹמֵר, הַמְחַלֵּל אֶת הַקֳּדָשִׁים, וְהַמְבַזֶּה אֶת הַמּוֹעֲדוֹת, וְהַמַּלְבִּין פְּנֵי חֲבֵרוֹ בָרַבִּים, וְהַמֵּפֵר בְּרִיתוֹ שֶׁל אַבְרָהָם אָבִינוּ עָלָיו הַשָּׁלוֹם, וְהַמְגַּלֶּה פָנִים בַּתּוֹרָה שֶׁלֹּא כַהֲלָכָה, אַף עַל פִּי שֶׁיֵּשׁ בְּיָדוֹ תוֹרָה וּמַעֲשִׂים טוֹבִים, אֵין לוֹ חֵלֶק לָעוֹלָם הַבָּא:

 יב) רַבִּי יִשְׁמָעֵאל אוֹמֵר, הֱוֵי קַל לָרֹאשׁ וְנוֹחַ לַתִּשְׁחֹרֶת, וֶהֱוֵי מְקַבֵּל אֶת כָּל הָאָדָם בְּשִׂמְחָה:

 

יג) רַבִּי עֲקִיבָא אוֹמֵר, שְׂחוֹק וְקַלּוּת רֹאשׁ, מַרְגִּילִין לְעֶרְוָה. מַסּוֹרֶת, סְיָג לַתּוֹרָה. מַעַשְׂרוֹת, סְיָג לָעשֶׁר. נְדָרִים, סְיָג לַפְּרִישׁוּת. סְיָג לַחָכְמָה, שְׁתִיקָה:

יד) הוּא הָיָה אוֹמֵר, חָבִיב אָדָם שֶׁנִּבְרָא בְצֶלֶם. חִבָּה יְתֵרָה נוֹדַעַת לוֹ שֶׁנִּבְרָא בְצֶלֶם, שֶׁנֶּאֱמַר (בראשית ט), כִּי בְּצֶלֶם אֱלֹהִים עָשָׂה אֶת הָאָדָם. חֲבִיבִין יִשְׂרָאֵל שֶׁנִּקְרְאוּ בָנִים לַמָּקוֹם. חִבָּה יְתֵרָה נוֹדַעַת לָהֶם שֶׁנִּקְרְאוּ בָנִים לַמָּקוֹם, שֶׁנֶּאֱמַר (דברים יד), בָּנִים אַתֶּם לַה' אֱלֹהֵיכֶם. חֲבִיבִין יִשְׂרָאֵל, שֶׁנִּתַּן לָהֶם כְּלִי חֶמְדָּה. חִבָּה יְתֵרָה נוֹדַעַת לָהֶם שֶׁנִּתַּן לָהֶם כְּלִי חֶמְדָּה שֶׁבּוֹ נִבְרָא הָעוֹלָם, שֶׁנֶּאֱמַר (משלי ד), כִּי לֶקַח טוֹב נָתַתִּי לָכֶם, תּוֹרָתִי אַל תַּעֲזֹבוּ:

 

טו) הַכֹּל צָפוּי, וְהָרְשׁוּת נְתוּנָה, ובְטוֹב הָעוֹלָם נִדּוֹן. וְהַכֹּל לְפִי רֹב הַמַּעֲשֶׂה:

 

טז) הוּא הָיָה אוֹמֵר, הַכֹּל נָתוּן בָּעֵרָבוֹן, וּמְצוּדָה פְרוּסָה עַל כָּל הַחַיִּים. הַחֲנוּת פְּתוּחָה, וְהַחֶנְוָנִי מַקִּיף, וְהַפִּנְקָס פָּתוּחַ, וְהַיָּד כּוֹתֶבֶת, וְכָל הָרוֹצֶה לִלְווֹת יָבוֹא וְיִלְוֶה, וְהַגַּבָּאִים מַחֲזִירִים תָּדִיר בְּכָל יוֹם, וְנִפְרָעִין מִן הָאָדָם מִדַּעְתּוֹ וְשֶׁלֹּא מִדַּעְתּוֹ, וְיֵשׁ לָהֶם עַל מַה שֶּׁיִּסְמוֹכוּ, וְהַדִּין דִּין אֱמֶת, וְהַכֹּל מְתֻקָּן לַסְּעוּדָה:

 

 יז) רַבִּי אֶלְעָזָר בֶּן עֲזַרְיָה אוֹמֵר, אִם אֵין תּוֹרָה, אֵין דֶּרֶךְ אֶרֶץ. אִם אֵין דֶּרֶךְ אֶרֶץ, אֵין תּוֹרָה. אִם אֵין חָכְמָה, אֵין יִרְאָה. אִם אֵין יִרְאָה, אֵין חָכְמָה. אִם אֵין בִּינָה, אֵין דָּעַת. אִם אֵין דַּעַת, אֵין בִּינָה. אִם אֵין קֶמַח, אֵין תּוֹרָה. אִם אֵין תּוֹרָה, אֵין קֶמַח. הוּא הָיָה אוֹמֵר, כֹּל שֶׁחָכְמָתוֹ מְרֻבָּה מִמַּעֲשָׂיו, לְמָה הוּא דוֹמֶה, לְאִילָן שֶׁעֲנָפָיו מְרֻבִּין וְשָׁרָשָׁיו מֻעָטִין, וְהָרוּחַ בָּאָה וְעוֹקְרַתּוּ וְהוֹפְכַתּוּ עַל פָּנָיו, שֶׁנֶּאֱמַר (ירמיה יז), וְהָיָה כְּעַרְעָר בָּעֲרָבָה וְלֹא יִרְאֶה כִּי יָבוֹא טוֹב וְשָׁכַן חֲרֵרִים בַּמִּדְבָּר אֶרֶץ מְלֵחָה וְלֹא תֵשֵׁב. אֲבָל כֹּל שֶׁמַּעֲשָׁיו מְרֻבִּין מֵחָכְמָתוֹ, לְמָה הוּא דוֹמֶה, לְאִילָן שֶׁעֲנָפָיו מֻעָטִין וְשָׁרָשָׁיו מְרֻבִּין, שֶׁאֲפִלּוּ כָּל הָרוּחוֹת שֶׁבָּעוֹלָם בָּאוֹת וְנוֹשְׁבוֹת בּוֹ אֵין מְזִיזִין אוֹתוֹ מִמְּקוֹמוֹ, שֶׁנֶּאֱמַר (שם), וְהָיָה כְּעֵץ שָׁתוּל עַל מַיִם וְעַל יוּבַל יְשַׁלַּח שָׁרָשָׁיו וְלֹא יִרְאֶה כִי יָבֹא חֹם, וְהָיָה עָלֵהוּ רַעֲנָן, ובִשְׁנַת בַּצֹּרֶת לֹא יִדְאָג, וְלֹא יָמִישׁ מֵעֲשׂוֹת פֶּרִי:

 

יח) רַבִּי אֱלִיעֶזֶר בֶּן חִסְמָא אוֹמֵר, קִנִּין וּפִתְחֵי נִדָּה, הֵן הֵן גּוּפֵי הֲלָכוֹת. תְּקוּפוֹת וְגִמַּטְרְיָאוֹת, פַּרְפְּרָאוֹת לַחָכְמָה:

 

perek šliši

 Celý Jisroel bude mít podíl na *olam ha-ba. Neboť stojí psáno „A lid tvůj všecken spravedlivý, na věky dědičně obdrží zemi, prut štípení Mého, dílo rukou Mých ku slávě Mé …

 3/1  Akiba ben Mahalalel učíval: Přemýšlej o třech skutečnostech a nevejdeš do područí hříchu.  Pomni odkud jsi vyšel, kam jdeš a od koho jednou přijmeš soud a vyúčtování. Odkud jsi vyšel? Z páchnoucí kapky. Kam kráčíš? K místu prachu, zahnívání a tlení. A od koho že jednou přijmeš soud a vyúčtování ? Od Krále Králů, Svatého (budiž požehnán).

 3/2 Rabbi Chanina, *sgan ha-kohanim (=druhý po veleknězi) pravil: Modli se za pokoj vládců, neboť nebylo-li by respektu k vrchnostem, jeden druhého bychom požrali  zaživa. (3/3) Rabbi Chanina ben Teradion učíval:  Sedí-li dva, aniž by se zabývali otázkami Zákona, není-liž to snad lavice posměvačů ? Neboť stojí psáno: U-ve-mošav lecim lo jašav -- A na lavici posměvačů nesedá  /Ž 1:1/. . .;  zatímco mezi dvěma, kteří sedí pospolu a zabývají se otázkami Zákona,  se vznáší *Šechina, neboť jest psáno:  Az jidberu jire Elokim iš el re´ehu  Tehdáž ti, kteříž se bojí H-spodina mluvili jeden k druhému a pozoroval to H-spodin a slyšel /Mal 3:16/  A toto slovo (Písma) se netýká pouze dvou, ale i samotného jedince, který usedne ke Studiu, neboť H-spodin (budiž požehán) mu zajisté přisoudí jeho odměnu, neboť jest psáno: Ješev badad we-jidom, ki natal alav – byť by i zůstal osamocen, dosti má (z toho) což na něj vloženo /Thr 3:28/;

 3/3  Rabbi Šimjon pravil: Tři, kteří stolují u jednoho stolu a nerozmlouvají o Zákonu, jako by jedli z obětin přinesených mrtvým, neboť jest psáno:  Ki kol šulchanot molu kij – A všichni stolové plní jsou vývratků a lejn; žádného místa /neposkvrněného/ není . . .  /Iz 28:8/;  zatímco tři, kteří stolují u jednoho stolu a rozmlouvají o Zákonu, jakoby jedli ze stolu Všemohoucího, neboť jest psáno: Va-jidaber elaj, ze ha šulchan … A mluvil ke mně: toto jest stůl, kterýž stojí před H-spodinem . . . /Ez 41:22/;

 3/4 Rabbi Chanina ben Chachinaj učil:  Je-li někdo v noci vzhůru (= mimo dům, zaměstnán) a ten kdo osaměl na cestě a obrací své srdce k prázdnému, zadlužuje se proti vlastní duši (= ponese si za to následky).

3/5 Rabbi Nechunja ben Hakana  učíval: Každý, kdo na sebe přijme sladké jho Zákona, je z něho sňato břímě vrchností a břímě *derech ha-arec (=zaměstnání), zatímco ten, kdo se odkrajuje ode jha Zákona, budou naň břemena vrchností a světské roboty naopak naložena.

 3/6 Rabbi Chalafta ben Dosa, iš kfar Chananja pravil: Sedí-li deset lidí pospolu  a studují v Zákoně, vznáší se mezi nimi Šechina, neboť jest psáno: Elohim nicav be-edat el  --  B-h stojí v shromáždění b-žím . . . /Ž 82:1/;  A odkud víme, že stačí i počet pěti osob? Neboť jest psáno: Ve agudato al arec jasda --  /H-spodin/ zástup svůj na zemi sšikoval . . . /Am 9:6/;   A odkud víme, že pouze tři? Neboť jest psáno: Ba-kerev elokim jišpot --  Souditi bude vprostřed souců …;  A pouze dva? Neboť jest psáno:  Az nidberu jere elokim   --  Tehdáž mluvili b-habojní jeden k druhému  . . . /Mal 3:16/;  A pouze jedinec sám? Neboť jest psáno: Be-chol makom   Na kterémžkoli místě, kdež by vzpomínáno bylo jméno mé, příjdu a požehnám tobě . . . /Ex 20:24/

 3/7  Rabbi Eliezer iš Bartota prohlásil: Vzdej Mu, co jeho jest, neboť ty sám i všechno (co ti patří) je Jeho;  A podobně hovoří i David: Ki mimcha ha-chol  -- Neboť od Tebe všechno pochází a (dary) z rukou Tvých dáváme Tobě  . . . /1Par 29:14/ - (3/8) Rabbi Jaakov pravil: Ten, kdo je na cestách, probírá se *mišnajot (= studuje Zákon) a přeruší své *mišnajot, řka: „Aj, to je ale nádherný strom!“ – „Aj, to je ale nádherná planina“, vztahuje se naň slovo, že sám hřeší proti své duši (= riskuje  život) …

 3/8  Rabbi Dostaj bar Janaj prohlásil jménem rabbi Meira:  Každý, kdo zapomene jediné slovo z toho, co se naučil, vztahuje se naň slovo, že  hřeší proti své duši, neboť jest psáno:  Rak hišamer l´cha u šmor nofšecha – avšak hleď a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na věci ty, kteréž videly oči tvé  /Dt 4:9/  . . .  Platí to i tehdy, kdy nastudoval  „nadmíru“?  (dosl. kdy ho jeho studium přemohlo *tokfa) Jest ale  psáno: U-fen jasuru mi-livavecha tj.  „neodejdou od tvého srdce“ Tedy v tom případě nehřeší proti své duši, ale platilo by, pokud by jen seděl (nad Zákonem) a nechal ho „míjet“ kolem svého srdce.

 3/9  Rabbi Chanina ben Dosa pravil: Moudrost, které předchází také bázeň před  sejitím z cesty (= před hříchem), ta vytrvá, ta která bázeň před sejitím z cesty předběhla, neobstojí. (3/12)  Učíval také:  Rovněž moudrost  každého,  jehož skutkové ji převyšují, ta vytrvá, zatímco převyšuje-li jeho moudrost počet  skutků, neobstojí.

 3/10  A ještě:  Tam kde je vstřícný duch stvoření  je vstřícný i duch Všemohoucího, kde není duch stvoření vstřícný, není vstřícný ani duch Nejvyššího. (3/14)  Rabbi Dosa ben Harkinos prohlásil:  Ranní spánek, polední víno, dětinské hovory a vysedávání po domích, kde se shromažďují ti, kdo na B-ha nepamatují  odvádějí člověka od Světa (který příjde).

 3/11  Rabbi Eleazar ha Mudaj řekl: Kdo znesvěcuje svaté (skutečnosti), zhrdá časy stanovenými ke slavnostem H-spodinovým a urazí  svého bližního na veřejnosti, kdo ruší smlouvu praotce Abrahama a obnaží tvářnost Zákona (= vykládá Tóru) v rozporu s *halachou, i kdyby nakrásně  ovládal Zákon a konal  dobré skutky, nebude mít podíl na budoucím Světě.

3/12  Rabbi Jišmael učil: Před hlavou  zdobenou šedinami buď  jako nicka a laskavý k těm, kteří tepve hledají, a každého člověka přijímej v radosti

 3/13  Rabbi Akiba učíval: Smích a lehkomyslnost svádějí k mrzkostem. – Tradice je plotem chránícím před zpustošením Zákona, desátky jsou plotem bohatství, sliby a dobrovolné oběti  plotem zdrženlivosti a plotem Moudrosti je mlčení.

 3/14 A také: Každý člověk je hoden lásky, neboť byl stvořen k obrazu  Všemohoucího.  Nicméně ještě větší projev lásky je dát člověku poznat, že byl k obrazu B-žímu stvořen, neboť jest psáno: Ki b-celem Elokim . Neboť k obrazu B-žímu stvořil je .. . ; Izrael je hoden lásky, neboť o něm je řečeno, toto jsou dítka Nejvyššího.  Nicméně  ještě větší projev lásky je dát Izraelovi poznat, že o něm bylo řečeno, je dítkem B-žím, jak stojí psáno: Banim atem la-Adonaj – Synové jste H-spodina, B-ha vašeho /Dt 14:1/… Izrael je hoden lásky (také proto),  že mu byl svěřen předrahý nástroj, jímž byly stvořeny světy, neboť stojí psáno: Ki lakach tov natati lachem, torati  al-ta´azovu  -- Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého /Př 4:2/

 3/15  Nic nezůstane skryto (dosl. všechno se vidí);  byla nám uložena povinnost a  vesmíry  lze  soudit jedině  Dobrotivostí – a to vše odpovídá počtu skutků.

 3/16  A také: Všechno jsme dostali na dluh, nade vším stvořením je rozprostřena siť, krám je otevřen a trhovec dává na dluh, ale otevřena je i  dlužní kniha  (pinkes)  a ruka zapisuje. Ať jen přijde každý, kdo si potřebuje půjčit,  ale  pokladníci budou  každého upomínat, denně se  zastaví a vybírají dluhy, ať už o tom člověk ví nebo ne, protože se mají oč opřít. Soud bude věrný. A to vše je připravováno pro Hostinu.

 3/17  Rabbi Eleazar ben Azarja prohlásil: Bez Zákona není ani *derech ha-arec (= poctivá snaha o obživu) a bez *derech ha-arec není Zákona, bez Moudrosti není bázně a bez bázně žádná Moudrost, bez pochopení není porozumění a bez porozumění pochopení. Chybí-li mouka, chybí Zákon, ale bez Zákona chybí i mouka. (3/22) A také: Komu se podobá ten, jehož Moudrost není přezářena jeho skutky?  Stromu s mnoha větvemi ale jen nemnoha kořeny. Vítr se do něj opře, vyrve jej z kořenů a srazí k zemi. Jak stojí psáno:  Nebo bude podobný vřesu v pustině, kterýž nezavnímá, přichází-li co dobrého, nýbrž bytuje ve vyprahlé poušti, v zemi solných plání, kde nelze bydlet /Jer 17:6/;  Zatímco každý, jehož skutkové přezáří jeho Moudrost, je podoben stromu s málo větvemi a bohatými kořeny, takže  kdyby se přihnali třeba všickni větrové světa a opřeli se doň, nevyvrátí ho z jeho místa, jak stojí spáno: Nebo bude podobný stromu pěstěnému při vodách, zapouštějícímu kořeny své u potoků, jenž nepocítí, přichází-li vedro. Jehož listoví se zelená a nedbá, je-li rok sucha, nepřestane roditi ovoce své /Jer 17:8/

 3/18  Rabbi Eleazar (ben) Chisma prohlásil: *kinin (=  dosl. ptačí hnízda; specifické druhy oběti) a dveře *nidy (= zákony o rituální způsobilosti žen) jsou živoucím tělem halachy; *tekufot a *gematrie jsou pouhým doplňkem Moudrosti


video
komentář

zpět // další

 

KESHET databáze židovských h?bitov?, Kešet, židovské h?bitovy, Projekt Chewra, ?echy, ?echách, Morava, Morav?, ?eské, Moravské, h?bitov, poh?bívání, symbolika, judaismus