Sbírka Maane lašon (dosl. "Takto odpovídáme.." - parf. prv 16:1) vznikala zhruba ve stejné době, kdy se rodil  překlad Biblí kralické, tj. na přelomu 16. a 17. století (před rokem 1615) a jejím autorem je s největší pravděpodobností Jaakov ben Šlomo Daršan. Tiskem vyšla v Praze v roce 1615 a od té doby se dočkala nesčetné řady dalších vydání. Reprezentuje tzv. meditativní liturgickou literaturu a věnuje se skutečnostem spojeným s návštěvou nemocných, návštěvou hřbitova a Přímluv u památných míst zesnulých členů židovské komunity. Postupem času se stala natolik oblíbenou, že se dočkala i svého překladu do ivri-tajč neboli juden-detsch. A vlastně až do dnešních dnů se objevují její přetisky. Spolu s knihou Maavar Jabok (ze sefardsko-italské provenience) patří k nejstarším sbírkám s touto tematikou a stala se předlohou pro řadu dalších, včetně té, kterou užívala ještě v 19. století proslulá (a vlastně jedna z nejstarších na světě) Pražská Chevra kadiša. Zatímco *Maavar Jabok zahrnuje především duchovní rozměr dvou z důležitých *micwot gmilus chasadim - *micwy bikur cholim (= péče o nemocné) a *levoas ha-mes (= důstojného uložení zemřelých) včetně obšírných výkladů kabalistických, *Maane lašon je „příručkou“ určenou pro každodenní praxi všech dítek Jisroele.
Vedle standardní liturgie, kterou nacházíme v *siddurech (= Uspořádáních pro celý rok a všechny příležitosti) a v *machsorech (= Cyklech modliteb k jednotlivým svátečním cyklům jako např. pesach, šavuot, sukkot, Vysoké svátky apod.) existuje také celá řada sbírek a sborníků modliteb osobních, meditativních a kajícných.

Podrobněji a více na stránce Maane lašon v kapitole *Texty/Modlitby

       Talmud osobní pokoru a osobní přístup ke komunikaci s Nebesy podporuje a velice důtklivě doporučuje. Vždy jde o naplnění, nikoli o splnění. V ber 4:3 se dočítáme: r. Gamliel doporučuje: Předkládat modlitbu Šmone esre každý den, r. Jehošua doplňuje: přinejmenším obsah této modlitby /me´en šmone/;  a mišna následující ber 4:4 vysvětluje předchozí: Stane-li se tvá modlitba stereotypem /keva/ -- nelze ji nazvat Prosbou Pokory /t´china/. Totéž doporučení nacházíme také v Pirke avot pav 2:13 a s největší pravděpodobností z jednoho z těchto zdrojů čerpal i Ježíš, když vydává pokyny k tzv. „Modlitbě Páně“ -- mt 6:6. Co je míněno stereotypem? Podle ber 29b je to stav, kdy ti modlitba připadá jako břímě, /r. Jaakov ben Idi/; když ji nedokážeš ničím obohatit /r. Josef a Rabba/ je-li bez vztahu a vyprázdněná, dodává r. Zera a odvolává se na verš ps 72:5 : Báti se budou tebe, dokudž slunce a měsíc trvati bude (= tj. pokusí se navázat vztah s Tebou jak na ranní tak i během večerní b-hoslužby.)
Osobní modlitbu doporučují, praktikují a zavádějí také gaonim - např. Amram a Saadia - a pomalu se z tohoto typu modliteb stává literatura.

Název „Maane lašon“ nese kromě toho „našeho“ celá řada dalších spisků – věnujících se nejrůznějším tématům *halaše, *midrašům a dokonce i hebrejské mluvnici. (Např. Amsterodamské *Maane lašon z pera rav. Uziele; Většinou je však možno je od sebe rozlišit díky jejich autorům nebo podtitulům.

            Sbírka je tvořena necelou padesátkou modliteb pro nejrůznější příležitosti
Modlitby ke stažení ve wordu najdete zde:
00/ Úvodní informace
04/ Cadikej jesode olam (Spravedliví základem světů)
08/ Šalom alajich (Pokoj tobě, učiteli ...)
21/ Za děti