e) Návrat + seuda havra´a; --  Cestou ze hřbitova domů je zvykem, že se pozůstalí zují. Kráčejí prachem země jednak na připomínku toho, že všichni jsme jen „prach a v prach se také obrátíme“, zároveň také jako symbol svatosti života, protože jakoby   vycházejí z „Domu věčnosti“ zpět na „místo svaté“, kde musel, jak víme z Bible, szout svoji obuv i Mojžíš... Pro ty, kteří mají domů daleko nebo jim jejich zdravotní stav příp. povětrnostní podmínky nedovolují tento symbolický akt  úcty k životu vykonat, platí „zjednodušení“: vsypat si trochu hlíny do bot a vrátit se domů naboso, s hlínou (prachem země)  v botách.

                Jelikož až do okamžiku pohřbu je doporučeno se postít, bývá zvykem, že po návratu domů nabídnou sousedé nebo přátelé pozůstalým tzv. *seudu ha-bra´a -- „jídlo na posilněnou“. (Ono to má v prvním plánu samozřejmě i praktické výhody. Doma většinou není navařeno a kdo by taky hned po pohřbu zadělával na kaši, že...) Nicméně *seuda ha-bra´a  má jen málo společného se smutečními (resp. pohřebními) hostinami tradovanými u jiných kultur.  Hebrejský výraz pro „posilnit“ tj. .arb  je úplně stejný jako stvořit!  Takže ještě i v tomto aktu lidské spoluúčasti je znovu připomínán Stvořitel...

                (Bývá zvykem zahájit  *seudu natvrdo vařeným vejcem a kouskem kulatého pečiva. Vejce je  i v pesachové liturgii postním pokrmem a symbolika kruhu je, myslím, jasná.)

 

--------oo---------

 I. -- úmrtí
II. -- „keria“ 
III. -- tahara 

IV. -- pohřeb
            a) levajat 
           b) kvura 
            c) šura (řady)
            d) netilat 
            e) návrat z pohřbu

V. -- *sedmidení 
VI. -- *šlošim 
VII. -- avejlut 
VIII. -- maceva